Viděl jsem, jak ošetřuje lidi na klinice popálenin a současně ilustruje atlas plastické chirurgie profesora Buriana. Viděl jsem, jak píše knihu povídek pro děti a současně pro ni připravuje i ilustrace, a současně jsem slyšel, jak výborně hraje na klavír nejen proto, aby podala svědectví o své lásce k hudbě, ale aby prokázala i neobyčejnou zručnost, a po řadu měsíců také proto, aby pomohla mladému konzervatoristovi vrátit se do světa hudby bezprostředně po vyléčení těžkých popálenin. A slyšel jsem její předčítání pasáží z nových překladů anglických detektivek a veselých soudniček.
A viděl jsem, jak vyrábí drobné kovové plastiky a šperky, viděl jsem, jak se s neobyčejnou noblesou a elegancí pohybuje po světě malé české politiky jako poslankyně a místopředsedkyně České národní rady, i ve světě velké politiky jednak jako velvyslankyně v Austrálii, a jednak jako náš zástupce ve vrcholných orgánech UNESCO.
Tak ji znali pacienti i čtenáři, posluchači jejích rozhlasových her i členové diplomatických sborů. Ale stejně tak ji znala řada jejích přátel, kteří o ní navíc věděli, že je to neobyčejně spolehlivá kamarádka. Byla to žena, která v posledních patnácti letech sjezdila skutečně celý svět a přesto měla vždy až fanatickou lásku k české krajině, ať už to byly zasněžené svahy Krkonoš, vyhlídka na Prachovské skály, nebo v poslední době pole a remízky pod Kunětickou horou.
I takový život jednou skončí. Skončil. Ale svět je dnes o jednoho vzácného člověka chudší.
A viděl jsem, jak vyrábí drobné kovové plastiky a šperky, viděl jsem, jak se s neobyčejnou noblesou a elegancí pohybuje po světě malé české politiky jako poslankyně a místopředsedkyně České národní rady, i ve světě velké politiky jednak jako velvyslankyně v Austrálii, a jednak jako náš zástupce ve vrcholných orgánech UNESCO.
Tak ji znali pacienti i čtenáři, posluchači jejích rozhlasových her i členové diplomatických sborů. Ale stejně tak ji znala řada jejích přátel, kteří o ní navíc věděli, že je to neobyčejně spolehlivá kamarádka. Byla to žena, která v posledních patnácti letech sjezdila skutečně celý svět a přesto měla vždy až fanatickou lásku k české krajině, ať už to byly zasněžené svahy Krkonoš, vyhlídka na Prachovské skály, nebo v poslední době pole a remízky pod Kunětickou horou.
I takový život jednou skončí. Skončil. Ale svět je dnes o jednoho vzácného člověka chudší.
