Některé věci se člověk naučí jen v praxi

V eseji Oldřicha Botlíka  na téma školy, vzdělání a informační technologie má autor jistě pravdu v tom, že technologické změny budou formovat hodnoty a zájmy žáků v budoucnu bez ohledu na náš vzdělávací systém. Pokud se z učitele ale nestane pouze obsluha informačního vzdělávacího systému, bude mít přímý kontakt učitele s žákem i nadále rozhodující vliv na formování  hodnot, názorů a postojů žáka. Nevím proč, ale nejedno hodnocení, včetně toho od pana Botlíka, rozděluje české školství, školy a učitele s oblibou na černé a bílé. Na školy s informačními technologiemi a školy z doby M. Terezie, na mladé, perspektivní, progresivní učitele a staré, konzervativní učitelky s myšlením svázaným stereotypy. Jedná se o extrémy, které se možná rodí v hlavách expertů na vzdělávání, ale  neexistují v praxi. Mladý člověk sice může mít nezatížené myšlení, ale zkušenost jak přistupovat a chápat žáky a přitom v nich nacházet hodnoty, které jsou pro život důležité, tomu studenty nenaučí ani sebelepší univerzita, ale pouze praxe. Starší pedagog jistě tyto problémy nemá, ale s věkem roste jeho neochota měnit osvědčené postupy. Samotné informační technologie skutečně dříve nebo později náš život prostoupí. Neulehčí však žákovi to, aby si na věc udělal vlastní názor, spíše naopak, jejich stále rostoucí množství a zvětšující se rozdíly v kvalitě informací vyžadují mimořádné intelektuální schopnosti, aby se člověk v nich vůbec zorientoval. Mám dojem, že vizi, kterou nám pan Botlík představuje a která je skutečně reálná povede k tomu, že žáky bude škola opravdu bavit, ostatně vždyť zábava je dnes jedno z nejrychleji rostoucích odvětví. Žáky bude škola bavit, možná ji budou mít opravdu rádi, tak jak se autor domnívá, bude jí ale chybět , podle mého názoru, podstatný rys. Ti, kteří ji budou navštěvovat, se nenaučí žádným morálním hodnotám, nebudou vědět, co je to úcta, čest, respekt, smysl pro zodpovědnost, proč je některý názor či postoj špatný a jiný správný, jaké hodnoty jsou důležité pro to, aby měl člověk svědomí. O ničem z toho se nedočtou na stránkách Googlu či Microsoftu. V tomto se shoduji s autorem, že přizpůsobíme – li cíle výuky světu velkých nadnárodních firem, které dnes informační technologie provozují, doplatíme na to všichni.