To sprosté slovo remigrace. Problém je, když se spojuje se zlem, nebo dokonce s fašismem

Premium

Migranti v azylovém centru v braniborském Eisenhüttenstadtu (14. prosince 2023) | foto: Profimedia.cz

  15:40
My starší si ještě pamatujeme na listopad 1989. Na masová shromáždění na Letné. I na to, jak do Prahy přiletěl z nizozemského exilu Jaroslav Hutka. Neměl vízum, neboť emigranti víza nedostávali. Nicméně spolehl se na revoluční atmosféru a vyšlo to: 25. listopadu zpíval o svobodě na Letné. Stal se prvním reemigrantem, jak se tomu začalo říkat.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Byli to lidé, kteří se vraceli z exilu. Patřili k nim ekonom Švejnar, podnikatel Bakala, ministr kultury Tigrid, šéf obnovené ČSSD Horák a také Karel Schwarzenberg.

Proč to teď připomínat? Inu proto, že v Německu se „paslovem“ roku 2023 – slovem, které má velmi špatný zvuk – stal výraz remigrace. Je spojován s fašismem, s plány extremistů na deportace přistěhovalců. Což je jistě téma pro politiky, ba pro vyšetřovatele, zda byl porušen zákon. Ale zajímavější je to, co Německo přesahuje, co působí jako symbol trendů v Evropě.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.