Na můj článek věnovaný uspěchané volbě generálního ředitele České televize reagoval předseda Rady ČT Jiří Baumruk.
Když pan předseda zdůvodňoval, proč je třeba s volbou spěchat, uváděl, že televizi hrozí destabilizace, bude-li bez generálního ředitele byť i jediný den. Statut ČT na takovou možnost pamatuje: pokud zanikne výkon funkce generálního ředitele, ujme se řízení ředitel techniky (Rudolf Pop). Položil jsem tedy řečnickou otázku, zda je podle Rady ČT ředitel Pop tak špatný manažer, že by televizi destabilizoval.
Na to reauje předseda Baumruk, že urážím velice schopného pracovníka ČT. Čtenář jistě uzná, že ho neurážím já, ale pan Baumruk svým výše citovaným výrokem.
Zákon o České televizi stanoví, že Rada ČT je povinna jmenovat nového generálního ředitele do tří měsíců od uvolnění jeho funkce. Mandát současného ředitele končí letos 16. července. Kritickým datem pro jmenování nástupce je tedy 16. říjen.
Pan Baumruk říká, že dovolba třetiny rady může podle zkušeností trvat i měsíce, a má tedy obavu, že se to nemusí stihnout. Ale on i já víme, že Poslanecká sněmovna již přípravy dovolby zahájila. Ani on ani já jistě nepochybujeme, že sněmovna si uvědomuje všechny časové souvislosti a jistě umožní, aby jmenování nového generálního ředitele proběhlo v termínu.
Počínání rady vnímám tak, že chce na sebe převzít odpovědnost a předejít důsledkům případné nezodpovědnosti poslanců. Co se mi na tom nelíbí lze ilustrovat třeba na volbě prezidenta. Proč se volí vždy až tak krátce před koncem mandátu? Nebylo by lepší zvolit ho o rok či o dva dříve? Zabránili bychom destabiliziaci státu. A co kdybychom navolili do foroty na pár let dopředu všechny funkcionáře? Třeba i členy Rady ČT?
Trvám na tom, že nedovolit radě v novém složení vybrat nového generálního ředitele a „vyfouknout“ jí v posledních týdnech starého složení možnost rozhodnout o tom nejlepším projektu pro televizi veřejné služby na příštích šest let je neetické a musí to mít skrytý důvod.
Stejně jako pan Baumruk si kladu otázku: Komu to slouží, tedy pro koho to rada dělá?
Když pan předseda zdůvodňoval, proč je třeba s volbou spěchat, uváděl, že televizi hrozí destabilizace, bude-li bez generálního ředitele byť i jediný den. Statut ČT na takovou možnost pamatuje: pokud zanikne výkon funkce generálního ředitele, ujme se řízení ředitel techniky (Rudolf Pop). Položil jsem tedy řečnickou otázku, zda je podle Rady ČT ředitel Pop tak špatný manažer, že by televizi destabilizoval.
Na to reauje předseda Baumruk, že urážím velice schopného pracovníka ČT. Čtenář jistě uzná, že ho neurážím já, ale pan Baumruk svým výše citovaným výrokem.
Zákon o České televizi stanoví, že Rada ČT je povinna jmenovat nového generálního ředitele do tří měsíců od uvolnění jeho funkce. Mandát současného ředitele končí letos 16. července. Kritickým datem pro jmenování nástupce je tedy 16. říjen.
Pan Baumruk říká, že dovolba třetiny rady může podle zkušeností trvat i měsíce, a má tedy obavu, že se to nemusí stihnout. Ale on i já víme, že Poslanecká sněmovna již přípravy dovolby zahájila. Ani on ani já jistě nepochybujeme, že sněmovna si uvědomuje všechny časové souvislosti a jistě umožní, aby jmenování nového generálního ředitele proběhlo v termínu.
Počínání rady vnímám tak, že chce na sebe převzít odpovědnost a předejít důsledkům případné nezodpovědnosti poslanců. Co se mi na tom nelíbí lze ilustrovat třeba na volbě prezidenta. Proč se volí vždy až tak krátce před koncem mandátu? Nebylo by lepší zvolit ho o rok či o dva dříve? Zabránili bychom destabiliziaci státu. A co kdybychom navolili do foroty na pár let dopředu všechny funkcionáře? Třeba i členy Rady ČT?
Trvám na tom, že nedovolit radě v novém složení vybrat nového generálního ředitele a „vyfouknout“ jí v posledních týdnech starého složení možnost rozhodnout o tom nejlepším projektu pro televizi veřejné služby na příštích šest let je neetické a musí to mít skrytý důvod.
Stejně jako pan Baumruk si kladu otázku: Komu to slouží, tedy pro koho to rada dělá?
