Oběť svých advokátů

Pan Bronislav Czudek říká svým osobitým způsobem o povaze Jiřího Čunka a vzniku jeho kauzy daleko více, než bylo možné vyčíst z dosavadních zpráv. Pan Čunek rád pronáší svalnaté řeči, kterými chtěl imponovat svému okolí. Předpokladem úspěšnosti takového počínání ovšem je, že lidé kolem něho mají smysl pro nadsázku a dokáží žánrově rozeznat „kdákání na dvorku“ od výpovědí, o které lze věrohodně opřít podání trestního oznámení.  Paní Urbanová skutečně mohla slyšet mnohé z toho, o čem vypovídá, ale pokud už si z toho z jakýchkoli motivů zrekonstruovala svoji verzi událostí, bylo povinností jejích advokátů říci: paní, běžte od toho, soud není tím nejlepším místem, kde byste si měla s panem Čunkem vyrovnávat osobní účty. Ve starém Izraeli věděli, že věrohodné je pouze takové tvrzení, na kterém se shodnou dva nezávislí svědkové. Jak to, že advokáti neupozornili paní Urbanovou na hrozící riziko a za drahé peníze ji nadále ženou do právních úkonů, které ji zcela zničí? Pokud bude paní Urbanová odsouzena za podání křivé výpovědi, měli by její advokáti vrátit do poslední koruny poplatky za své služby a odsedět si ve vězení alespoň část jejího trestu.