V době mých studií, na sklonku padesátých let, ještě nepovažovali za vhodné zmíněné dílko někam uklidit, avšak už si z něho každý dělal srandu.
Obrázkem se asi musel inspirovat stínový ministr školství ČSSD Jiří Havel, soudě podle jeho četných novinových polemik veselá kopa. Patří zřejmě k těm několika progresivním jedincům v ČSSD, co instinktivně cítí, že představa státního rozpočtu, který disponuje pouze výdajovou částí, je použitelná jen pro opozici, že je třeba myslit na dobu, kdy se opozice octne u vesla a bude donucena jej pojímat o něco komplexněji.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Na nepříjemnou skutečnost rozpočtu s příjmy i výdaji je třeba veřejnost připravovat už teď, ale ohleduplně, tak jako když se leze do studené vody. Proto pan stínový ministr přišel s návrhem na tzv. penalizační školné. Tak, jako kdysi Petr Veliký zdanil svým zaostalejším občanům fousiska ve snaze je připodobnit vyholené civilizované Evropě, chce pan Havel zatížit jakousi daní lajdáky na vysokých školách. Za opakovanou zkoušku mají platit padesát Kč, za „horší prospěch“ (co to je?) stovku za semestr.
Sumy nejsou nijak horentní, připomínají Julínkovy zdravotnické poplatky, kvůli nimž ČSSD už dva roky vyje jako smečka hladových vlků. Jsou však, pravda, cílené, nikoli „plošné“. „Výchovný efekt“, který si pan Havel slibuje, asi nebude příliš velký, mohl by ovšem být posílen tím, že delikvent bude navíc postižen citelným výpraskem.
Návrh pana stínového ministra je nehorázná blbina. Opakovaná zkouška a „horší prospěch“ nebrání absolvování školy. Pokud se toto nastavení pravidel hry panu ministru nelíbí, ať s ním něco udělá a budeme opět v Evropě pionýři.
Vedení ČSSD nakonec návrh svého ministra zamítlo. Je totiž „v rozporu se základními ideály ČSSD“. A k nim patří, jak už zmíněno, aspoň pro dobu, po kterou je strana v opozici, státní rozpočet typu „oslíčku otřes se“.
