Jeho rozhodnutí má pragmatickou stránku: ČSSD samozřejmě nemůže, zvlášť v takto napjaté situaci, podporovat kandidáta vládní strany. Je také v jejím zájmu nezvyšovat drtivou převahu ODS v horní komoře, mj. i kvůli blížícím se prezidentským volbám. Navíc není vyloučené, že v dalších doplňkových volbách na Přerovsku bude ČSSD potřebovat od komunistů protislužbu.
Další komentáře a názory Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
Paroubkova vstřícnost má však i svou ideovou stránku, a ta je možná důležitější. Spříznění ČSSD a KSČM se projevilo už během bezproblémové roční spolupráce „stojedenáctky“ v Poslanecké sněmovně. Paroubek je stejně jako komunisté zásadně proti americké základně v ČR (a základna je jen pars pro toto, stejně jako to byl Marshallův plán v roce 1947). Kritizuje vládu za to, že zanedbává spolupráci s arabskými zeměmi. Koordinuje svou politiku s Ficem.
Když k tomu připočteme i předsedovy autokratické metody, jež už vzbudily jakési nesmělé znepokojení v samotné ČSSD, není těžké dojít k závěru, že pokud se dopracuje k moci (chce se mi skoro říci až se dopracuje k moci), bude to znamenat v naší zemi největší politickou změnu od listopadu 1989. Nevím jak kdo, ale já se na ni moc netěším.
