Jiří Paroubek se nám opět urazil, tentokrát kvůli mediálnímu hodnocení jeho zahraničních cest, které pro něj nedopadlo moc příznivě. Myslím, že mu nikdo právo na cesty do zahraničí neupírá, chytrý politik by ale měl mít cit pro jejich načasování. Pokud se Jiří Paroubek s enturáží jede „družit“ se stranou BAAS do Sýrie zrovna když vládní delegace jedná ve Washingtonu, tak se jedná přímo o nechutnost.(Ostatně, „zašití“ se pana prezidenta Klause na horu Blaník v předvečer vstupu do EU také nebylo moc moudré.) Cesta do Moskvy těsně před důležitým summitem NATO a rozhodování o radaru s pevným úmyslem notovat si s ruskou generalitou píseň o jeho „protiruském“ zaměření, není mírně řečeno, též diplomatické. V otázkách národní bezpečnosti by opozice, když už nechce s koalicí táhnout za jeden provaz, neměla aspoň vládě házet klacky pod nohy. To, že pan Paroubek jel do Moskvy podpořit „opoziční“ hnutí Spravedlivé Rusko, je ovšem asi žertem pana předsedy. Spravedlivé Rusko je asi tak opoziční jako byla bývalá Paroubkova ČSS za normalizace. Skutečná opozice je dnes v Rusku bohužel mimo parlament. A na závěr ještě něco, pane Paroubku : Týká se to Vašeho oslovování (tentokrát ve Vámi zvoleném názvu článku), dokážete si představit, že v médiích nepracují pouze „páni“ novináři, ale také „dámy“ ?
