Ano, realitní trh zamrzl. Stejně jako jiné segmenty v důsledku koronaviru. Ale ještě v únoru bylo jeho přehřátí jedním z nejčastěji skloňovaných vážných problémů české ekonomiky. Bydlení vytáhlo nahoru také inflaci, takže se reality dostaly i do agendy České národní banky. Ta i kvůli nim v únoru zvýšila svou repo sazbu.
O zrušení daně, která při koupi nemovitosti zatěžuje všechny strany transakce, se vedou diskuse dlouhá léta. Pokud se má skutečně zrušit, má to být zrovna nyní, v předvečer krize? Komu to může pomoci – kromě developerů? Ti, kdo uvažovali o pořízení bydlení, takový zásadní krok asi odloží, zvláště potřebují-li na to hypoteční úvěr. Nic na tom nemusí změnit ani včerejší změkčení podmínek, k němuž přistoupila centrální banka. Lidé nejspíš budou odsunovat všechny dlouhodobější výdaje.
Připraveni ke skoku po příležitosti v podobě levné koupě, kterou obvykle krize přinášejí, budou asi jen majetní. A mezi nimi nemálo těch, kdo přišli na chuť krátkodobým pronájmům. Výnosné a relativně bezpracné investici, která ovšem jedněm dává i z toho, co druhým bere. Chceme to? Pro ilustraci – po vyhlášení nouzového stavu a uzavření hranic Česka ihned spadly nájmy v Praze až o 20 procent a v inzerátech na prodej se objevily nové přírůstky.
Vláda by na trhu s nemovitostmi neměla dělat žádné ad hoc kroky typu výmazu jedné daně. A na oplátku zrušit zaběhnuté opatření, které snese označení systémové, jako je daňový odpočet úroků. Obzvlášť ne dnes, kdy jdeme tmou a nevíme, co bude za ní. Obrovská realitní bublina už dávno před koronavirem ukázala, že je třeba hledat poměrně rozsáhlé systémové řešení.
