Stačí nahlédnout do německých médií. Zvláště do těch, která před dvěma lety vyměnila roli kritiků vlády za úlohu propagandistů a osvětářů. Pro ně v Rakousku vyhrál „bezduchý“ či „prostý“ populismus. Spiegel Online užívá slovo Rechtsruck. To neznamená jen posun k pravici jako motoru osobní svobody a odpovědnosti. V dnešní progresivní němčině je to odsudek bigotního tmářství, nenávisti, šovinismu a xenofobie.
Jistě, posun doprava je očividný. Lidovci i Svobodní si polepšili dohromady o 14 procentních bodů, zatímco socialisté zůstali na svém a i to mají za úspěch. Zajímavý je hlavně fakt, že posílili lidovci i Svobodní zároveň, ne jedni na úkor druhých, jak se stávalo dříve. (Třeba když voliči znechucení velkou koalicí ubrali lidovcům a přidali Svobodným.)
Ale jestli posun doprava znamená posun k populismu a xenofobii, to je už jiná věc. Kdo Rakousku vyčítá snahu o zajištění vlastních hranic, měl by dodat, že ministr zahraničí Sebastian Kurz tím jen reagoval – tak jako Francie – na hrozby z Itálie, že začne přes hranice pouštět migranty lovené ze Středozemního moře. („Trajektová doprava ilegálních migrantů mezi italskými ostrůvky a pevninou by měla skončit,“ řekl římskému kolegovi Alfanovi.)
Kurz není protisystémový euroskeptik (a koneckonců ani dnešní Svobodní do toho šuplíku nepatří). Po volebním úspěchu oslovil své příznivce před vlajkami Rakouska a EU. Ale odmítá paušální tezi pokrokářů, že vše jiné je automaticky dobré a vítané. Podle odstupujícího kancléře Christiana Kerna (SPÖ) je třeba bránit „otevřené, moderní, demokratické a různorodé Rakousko“. O. k., ale zásadní otázka zní: patří k tomu i široké přijímání skupiny, jejíž tradice, výchova i vzorce chování ztělesňují uzavřenost, protimodernost, nedemokratičnost a tažení proti různorodosti (odpadlictví) ve vlastních řadách?
V odpovědi má Kurz blíž ke Svobodným než ke Kernovým socialistům, nemluvě o Angele Merkelové. V tomto smyslu asi můžeme říci, že Kurzovo Rakousko naruší „německou Evropu“ a bude ladit s tím, co chtěl Palacký.
