Lukašenko nařídil uzavřít hranici Běloruska s Ukrajinou, oznámil také odhalení údajných povstalců |
Když v USA sílí hlasy o systémovém rasismu, když se kácejí sochy osobností (teď v Kanadě), když se provádí převýchova (kritická teorie rasy na amerických školách), autokrati si rádi přiloží polínko. I Lukašenko.
Litva si zoufá z přílivu migrantů z Blízkého východu, Afriky i Asie. Proč zrovna tento stát bez bohatého sociálního systému? Proč v Litvě v červnu zachytili tisíc ilegálních migrantů, když hlavní cesty vedou přes Středozemní moře? Odpověď je prostá. I Lukašenko zná sílu slova azyl, které slouží jako beranidlo pro vstup a ochranu na území EU. A protože ví, že středomořské trasy končí v Řecku, Itálii či ve Španělsku, rozhodl se dopravovat migranty do Litvy letecky. Vyjde je to asi na 1500 eur na hlavu, jak napsala pro Hospodářské noviny žurnalistka Valdoné Šniukaité.
To nemá chybu. Nelíbí se EU, že jsme letadlo s Ramanem Pratasevičem na palubě přinutili přistát v Minsku? Vydírá nás sankcemi? Pak jí ukážeme, že i my máme na ni páky. Tak asi uvažuje Lukašenko a nutno přiznat, že Západ na to nemá účinnou protizbraň. Co vlastně dělá Lukašenko s běženci tak špatně? Evropa se chystá vítat francouzskou humanitární loď přivážející 570 vylovených migrantů. Je nějaký principiální rozdíl mezi migranty, kteří riskují cestu po moři, a těmi, kteří – ze stejného prostředí, ze stejných zemí a za stejné peníze – letí letadlem do Běloruska? Lze jeden přístup oslavovat, a druhý odsuzovat jen proto, že ho provádí diktátor Lukašenko?
V tom systému je něco špatně, ale žádný relevantní politik to neřekne nahlas. EU na svých hranicích chystá důslednou obranu před ekologickým dumpingem, což povede ke zdražování zboží. Ale nemá obranu před kouzelnou silou slova azyl, jež stačí k prolomení hranic. Nanejvýš je s to problém vytěsnit dohodou typu té s Erdoganem. Dokud se v tomto něco nezmění, má Lukašenko volné hřiště.
