Z prvotních výsledků krajských voleb víceméně plyne, že žádné zvláštní poselství nedaly. Ale pozor, to vůbec není špatná zpráva, nýbrž naopak dobrá. Poprvé po třiceti letech svobody jsme žili v očekávání, že volby budou ovlivněny vnějším faktorem, ba hrozbou – epidemií korony a z ní vycházejícími restrikcemi života i fungování společnosti.
Dalo se skoro sázet na to, že účast bude menší (novinový titulek: „Přece se tak nenakazíme! V obcích zasažených virem se lidé bojí k volbám“), což sníží už tak klesající legitimitu zastupitelské demokracie. Ba i na to, že doma zůstanou hlavně ohrožené skupiny (senioři). Vždyť volbám se říká svátek demokracie, ale jak teď víme sami či z Německa, právě hromadné oslavy jsou motorem šíření nákazy.
Hledáme-li tedy aktuální poselství krajských voleb, lze ho vidět v účasti. A zásadní informace zní, že účast nevybočila z dosavadního trendu. Ten dosáhl vrcholu v roce 2008 a od té doby pomalu klesal: 2008 – 40,3 procenta; 2012 – 36,9 procenta; 2016 – 34,6 procenta. Včerejší číslo 37,9 procenta tedy vypovídá, že jsme jako společnost nejen setrvali v trendu, ale naopak vyrazili vzhůru (druhá nejvyšší účast za dvacet let krajských voleb).
Jistě, anonymní čísla z volebních uren nesdělí nic o věkové struktuře. O tom, kolik seniorů raději zůstalo doma. Případně o tom, kolik voličů z jakých věkových skupin je nahradilo. Ale poněkud zjednodušeně si můžeme říci toto: Až bude nějaký analytik za půlstoletí zkoumat krajské volby z října 2020, ze samotných čísel ho vůbec nenapadne, že se hlasovalo v mimořádné situaci epidemie. Což je takové malé vítězství těchto voleb.
