Odpověď je prostá: protože Nečas není v tísni. Nemusí si vybírat mezi agendou, kterou zkusí zachránit pomocí dosavadní senátní většiny, a agendou, kterou obětuje.
Hlasování o armádních misích není Nečasovým dilematem, nějakou Sofiinou volbou, ale logickou úvahou: toto je jediný důležitý bod, který by příští Senát zvrátil. Podíváte-li se na ty body střízlivě, je to jasné. Změna volby prezidenta? Na přímé volbě se přece shodují ODS i ČSSD.
Změna volebního systému? I k ní musí být ústavní většina, ale tu senátní volby nezvrátily. Když se na změně volebních pravidel dokázaly dohodnout ODS a ČSSD za opoziční smlouvy, v čem by mohl oranžový Senát bránit teď? Skoro v ničem, protože ve sněmovně občanští a sociální demokraté ústavní většinu stejně nemají. Kalkulačka to napoví: S ústavní většinou -dokud k ní velké strany potřebují ve sněmovně buď topku, nebo komunisty - oranžový Senát nehne. Ještě propadáte oranžové panice?