Války přinášejí nevyhnutelně oběti, což všichni vědí a víceméně akceptují. Naproti tomu výrazy „chirurgický řez“ či „humanitární zásah“ mají - už z definice - oběti minimalizovat, či jim dokonce předcházet. Ale v Sýrii, začne-li útok, tomu tak nebude, na to můžete vzít jed.
ČTĚTE TAKÉ: |
Problém je i v tom, že Ameriku posílil úspěch se zabitím Usámy bin Ládina. To byl „chirurgický řez“ par excellence: cíl dopaden, zabit podle rozkazu, žádné oběti mezi civilisty ani mezi členy amerického komanda. Jenže když teď Američané zvažují „sérii chirurgických řezů“ v Sýrii, je to úplně jiný šálek čaje.
Sýrie není Libye s přehlednou situací, úzkým pobřežím a jasnými cíli. Před šesti lety tam uspěli Izraelci. Při operaci Ovocný sad vybombardovali jaderný reaktor, který stavěla Asadova vláda s pomocí Severní Koreje. Ale to byl jasně stanovený cíl a ještě před útokem tam Izrael vyslal pozemní specialisty. Proto uspěl. Potom však Sýrie posílila obranu nákupem raket z Ruska.
Jinými slovy, zaútočí-li teď na Sýrii Amerika, bude to válka přinášející nečekané situace, kiksy i oběti. Opět se bude říkat, že Západ všechny války zpacká - od první v Zálivu až po Sýrii. Je to docela nefér, protože kiksy, omyly a oběti (včetně civilních) k válce patří. Představu, že se to obejde bez nich, přineslo až rétorické vytěsnění války ve prospěch „chirurgických řezů“ a „humanitárních zásahů“. Teprve až si toto vše uvědomíte, můžete si udělat názor, jestli za to válka v Sýrii stojí.
