Unikátní operace. IKEM před deseti dny transplantoval pacientovi umělé srdce |
Její význam plně docení asi jen ten, kdo si pamatuje tehdejší mediální senzaci a srovná ji s dnešní transplantační rutinou. Běžný občan ani neví, kolik transplantací srdce se provádí jen v Česku (ročně kolem osmdesáti), natož ve světě. Nebo že u nás žije člověk, který má cizí srdce už třicet let.
Skeptici, kteří skuhrají nad úpadkem západní civilizace, často argumentují přistáním na Měsíci. Ten neuvěřitelný úspěch z 20. července 1969 se podařilo zopakovat naposled v prosinci 1972, ale dalších 45 let už ne. Nedokládá to úpadek? Řekněme rovnou, že ne. Spíše změnu civilizačních priorit.
Jedna historická vlna přinesla v závěru 60. let víc zásadních událostí. Vedle přistání na Měsíci první transplantaci srdce či spuštění zárodku internetu (říjen 1969). Chceme-li tuto civilizaci dehonestovat, sáhneme po technologii kosmických letů. Vždyť tři čtvrtě století, od časů von Brauna a jeho raket V-2, používá v principu týž chemický pohon. Vždyť 45 let lidé na Měsíci nebyli a nejmladšímu z těch, kteří se po něm prošli, je 82 let (Charles Duke).
Ale podíváme-li se na jiné oblasti a priority, na medicínu, biologii, informatiku či komunikaci, vidíme zcela jiný obrázek. Obrázek transplantací životně důležitých orgánů, které jsou dnes už natolik rutinní, že o nich média ani neinformují. Obrázek lidí komunikujících skrze mobilní telefony či internet i v tak odlehlých a chudých zemích, že by si to prognostici před půlstoletím ani nedokázali představit. Nelámejme nad touto civilizací předčasně hůl.
