PETROŠOVÁ: Tři roky na exekuce nestačí

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo, aby exekuce, ve kterých nebylo nic vymoženo ve lhůtě 3 let od jejího zahájení, byly zastaveny. To by mohl věřitel zvrátit, pokud by složil zálohu ve výši tisíc korun, a tímto způsobem by si mohl lhůtu vedení exekuce prodloužit maximálně dvakrát, tedy maximálně na devět let. Zda je spravedlivé žádat věřitele, který vymáhá po dlužníkovi peníze, které mu nezaplatil, hradit další poplatek, není předmětem toho článku.

K zamyšlení je stanovení lhůty tří let, po jejímž uplynutí má být exekuce zastavena. Jak byla stanovena lhůta tří let? Jak je taková lhůta v návrhu novely odůvodněna? Jsou k jejímu stanovení jakákoli relevantní data? Při prostudování návrhu novely však ani zasvěcený čtenář na žádnou výše uvedenou otázku odpověď nenalezne. Což by u tak zásadní změny exekučního řádu určitě být mělo.

Premisa, že exekuce by měla nějaký časový rámec mít, je správná. Není možné, aby exekuce trvala celý život dlužníka - na tom se shodnou všichni zúčastnění. Časový test pro zjištění, zda lze v exekuci něco vymoci nebo ji jako nevymahatelnou ukončit, by však mělo být výsledkem analýzy.

Exekuce je řízení, jehož délka je ovlivněna mnoha okolnostmi: zákonnými předpisy, které stanovují lhůty v řízení, délkou rozhodovací činnosti soudu v případě procesní obrany dlužníka, vůlí dlužníka hradit svůj závazek, změnami výpočtových základů při srážkách ze mzdy.

Minimálně 4 měsíce uplynou od chvíle, kdy je exekutorovi doručen exekuční návrh k prvnímu momentu, kdy lze postihnout dlužníkův majetek nebo dostat od dlužníka tak zvanou dobrovolnou úhradu dluhu. Pak by tedy zbyly dva roky a osm měsíců, aby exekutor dluh vymohl, tedy zdánlivě dostatečná doba.

Jsou dlužníci, kteří své dluhy uhradí na základě výzvy a lze jejich úhradu považovat za dobrovolnou, ale kolik takových případů je? Pomůže nám statistika - odpověď je 11,5 % z vymožených exekucí je formou dobrovolné úhrady, což je 2,9 % ze všech vedených exekucí. Exekuce ukončené jiným způsobem, něž je dobrovolná úhrada, trvají v 69 % až tři roky a 31 % déle než tři roky.

Pokud ale exekutor narazí na aktivního dlužníka, který bude navrhovat zastavení exekuce, doba na vymožení se dále zkrátí. V 50 % takových případů o další tři měsíce, v druhých 50 % se zkracuje lhůta dokonce o šest měsíců (statistika Exekutorského úřadu na řízeních za poslední tři roky). Takže zůstávají dva roky a dva měsíce k vymáhání.

Jako další parametr pro stanovení časového testu vedení exekuce lze považovat nejméně invazivní způsob vedení exekuce, a to srážky ze mzdy. V případě, že je zjištěn plátce mzdy, tak ve třetině případů přichází první srážka do spisu od zahájení exekuce do šest měsíců, u třetiny případů je to po 2,25 letech a u třetiny je to po 6,75 letech. Tedy dle nastavených parametrů ze strany ministerstva jen 33 % spisů bude moct být uspokojeno ze srážek ze mzdy. U srážek ze mzdy nám může také pomoct pro spravedlivé posouzení časového testu další parametr, a to, jak dlouho je srážen průměrný dluh.

V roce 2019 53 % exekucí, ve kterých byly prováděny srážky ze mzdy dlužníka, mohlo být srážkami ze mzdy vymoženo do dvou let od první srážky, 21 % exekucí vymoženo do čtyř let od první srážky a 25 % exekucí se vymáhalo srážkami ze mzdy déle jak 6,5 roku. Po legislativních úpravách srážek ze mzdy, které měly za úkol vylepšit postavení dlužníků, kleslo procento vymožení uvedeného typu exekucí do dvou let od první srážky na 48 %, do čtyř let je to 20 % exekucí a 32 % exekucí se bude uspokojovat déle jak 6,5 let.

A to vše platí pouze, pokud má dlužník jen jedinou exekuci. Pokud jich je více, tak až na výjimky všechny, kromě první, čekají v pořadí.

Na základě prezentace statistických dat je zřejmé, že nastavení lhůty pro první časový test na 3 roky je nedostatečné a mělo by být podrobeno hlubší analýze. Protože tato zásadní změna exekučního řádu, kterou navíc ministerstvo ve svém návrhu nijak neodůvodnilo, velmi ovlivní postavení věřitelů a jejich možnost dostat od dlužníka své peníze zpět.