Z 90. let zbyl, byť dnes už znovu velice okleštěný trh a soukromé podnikání, zbyl parlamentní systém založený na soutěžení politických stran, které se ale bohužel stále více stává neideologickým soutěžením různých „hnutí“. Tato hnutí – pod názvy ANO, Piráti, Starostové, TOP 09 – neumožňují normální fungování parlamentu.
V listopadu 1989 jsme chtěli politickou svobodu a tržní ekonomiku. Ač se to na počátku skoro nikdo neodvážil říci nahlas, chtěli jsme kapitalismus (což byl můj památný, dva měsíce po Listopadu vyslovený, televizní výrok). Nechtěli jsme žádné experimentální třetí cesty, nechtěli jsme – alespoň většina z nás – nic jako onen pověstný socialismus s lidskou tváří.
I když to už nové generace asi ani netuší, protivníkem po listopadu 1989 – zdůrazňuji po něm, nikoli před Listopadem – nebyla ochablá a vyčpělá „zbytková“ komunistická strana, kterou navíc opustila většina členů, zejména těch, kteří tam byli jen z kariérních důvodů.
