Jako spokojená středostavovská rodinka zhlížejí na svět z nedávno publikované, leč několik let staré fotografie manželé Lucie a Jan Dietrich Dvorští s dcerami. Kolik osobních tragédií se skrývá za úsměvem paní Lucie, se již sotvakdo dozví. Ona i její muž, který sám sebe představuje jako člověka milujícího „Boha, rock, punk, buchtičky se šodó a šťavnaté řízečkyŽ, totiž dokázali uhranout mnoho lidí a rozvrátit jejich životy.
Od bulvárních žvástů k vymývání mozků
Podnikání Dvorských se opírá o tvrzení, že mužská hlava rodiny je Parsifal Imanuel, převtělení německého spisovatele Oskara Ernsta Bernhardta, který si ve dvacátých letech minulého století začal říkat Abd-ru-shin a šířil „poselství Grálu“. Využití staré značky přineslo úspěch a lidé, kteří uvěřili novým prorokům, jim do kasy přisýpali a stále sypou statisíce i miliony korun v naději, že se stanou součástí jejich „tisícileté říše“.
Bernhardtovy fantasmagorie Dvorští obohatili o směs českých maloměšťáckých drbů. Lucie, nazývaná Panna z Ostrova labutího zpěvu, využívá toho, že je dcerou herečky Mileny Dvorské a na internetových stránkách www.imanuel.eu tvrdí (jakoby prostřednictvím Parsifala), že zná kdekoho ze světa showbyznysu, divadla a filmu. V blogu vedeném ve stylu pavlačové drbny uráží většinu „recenzovaných“ lidí. Její pozornosti neunikla ani tak podružná událost, jako byla změna moderátora jedné televizní soutěže, v níž Petra Novotného, jenž je „lidovej a má rád lidi“, vystřídal Petr Lesák, co „vypadá jak mladej soudruh a kroutí se jak píďalkaŽ.
"Dobrovolná" smrt
Vlastně to vše, včetně ukázek z rodinné humoristické tvorby, působí neškodně. Spíše jako čtivo pro čtenáře bulvárních periodik, kteří se zachichtají, jak to ten který slavný zase schytal, a život jde dál. Bylo by to celé možná k smíchu, pokud by oblouznění lidé nekončili poté, co odevzdali Dvorským všechny své peníze, v psychiatrických léčebnách. Až na pokraj osobnostního zhroucení je dovedly metody vymývání mozků (brainwashingu) a indoktrinace.
Nedostatek jídla, přísná kontrola života v rámci uzavřené skupinky a poslušnost vůdci naruší osobnostní integritu lidí rychle. Oběti působení Dvorských ostatně nedopadly nejhůř. Podobné, leč ještě masivnější metody působení sekt, či „nových náboženských hnutí“, jak je označují odborníci, dokážou své vyznavače přimět i k sebevraždě. Zatím nejtragičtější byl osud sekty v čele s americkým „prorokem“ Jimem Jonesem, který před třiceti lety dovedl k „dobrovolné“ smrti přes devět set lidí.
Dodnes se odehrávají po celém světě podobné, byť třeba i méně fatální tragédie. V Česku k nim v poslední době patřily případy lidí podmaněných podobně jako přívrženci Dvorských „poselstvím Grálu“. Bylo tomu tak při „kuřimské kauze“ spojované s Klárou Mauerovou a Josefem Škrlou či při zotročení několika žen v případu Jiřího Adama z Brna.
Kudy na ně?
Problém, jak bránit občany před vlivu totalitárních sekt, řeší mnohé státy různě. Evropské komunistické režimy jim čelily vytloukáním klínu klínem - perzekucí a zákazy. Dodnes se podobně chová především autoritativní čínský režim. Život „sektám“, které pronikají ze zahraničí, dokážou ztrpčit i ruské úřady, kvůli kterým se již ze země stahují například američtí mormoni. Západní demokracie volí spíše metodu odepírání výhod poskytovaných zavedeným církvím a náboženským skupinám.
České úřady se vydaly cestou rostoucí benevolence. Před více než deseti lety byly v periodické zprávě ministerstva vnitra o projevech extremismu zahrnuty i tak zvané nebezpečné sekty a pseudonáboženská hnutí s tím, že odmítají „společenské normy“. Přiřazena k nim byla právě skupina Parsifala Imanuela a poselství Grálu, dále pak jehovisté, scientologové, mormoni či letniční sbory, satanisté a vyznavači indického Kršny. Počátkem milénia nicméně ministerstvo od této praxe zcela ustoupilo -mimo jiné i proto, že nebyl v souvislosti s jejich činností zaznamenán vyšší výskyt kriminality.
Jak ho zbavit přísunu "šťavnatých řízečků"?
Z hlediska spoluobčanů, jejichž blízcí se nechali omámit svody samozvaných spasitelů, je tento přístup často nepřijatelný. Kriminalizovat někoho kupříkladu za to, že „podvodně láká“ od svých přívrženců dary, ale není dost dobře možné. Skutkovou podstatu by v tom případě mohly naplňovat i politické strany se svými volebními sliby či učení zavedených křesťanských církví o novém příchodu Ježíše Krista. Jana Dietricha Dvorského tak do ilegality zahnala jiná prokurátorská klička - obvinění z narušování mravní výchovy mládeže kvůli tomu, že své dcery neposílal do školy.
Protijedem, který by mohl Parsifala a jemu podobné zbavit přísunu „šťavnatých řízečků“, zůstává mnohem náročnější prostředek, než je policejní řez. Proti působení totalitárních ideologií jsou podle sociologů a psychologů imunní především lidé, kteří vyrůstali ve zdravé rodině a navázali pevné sociální vazby i v širší společnosti. Základní informace o metodách jednotlivých skupin se dají získat prostřednictvím nevládní Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů.
Pokud dojde k nejhoršímu a někdo do závislosti na sektě již upadne, bývá jedinou správnou reakcí lidí z jeho okolí nepokoušet se ho nutit k opuštění nového společenství. Často totiž dříve či poději odpadne sám - sice zdevastován, ale stále ještě ho může zachránit nezpřetrhaná pomocná síť pomoci lidí, s nimiž ho pojí rodinné vazby.
Od bulvárních žvástů k vymývání mozků
Podnikání Dvorských se opírá o tvrzení, že mužská hlava rodiny je Parsifal Imanuel, převtělení německého spisovatele Oskara Ernsta Bernhardta, který si ve dvacátých letech minulého století začal říkat Abd-ru-shin a šířil „poselství Grálu“. Využití staré značky přineslo úspěch a lidé, kteří uvěřili novým prorokům, jim do kasy přisýpali a stále sypou statisíce i miliony korun v naději, že se stanou součástí jejich „tisícileté říše“.
Bernhardtovy fantasmagorie Dvorští obohatili o směs českých maloměšťáckých drbů. Lucie, nazývaná Panna z Ostrova labutího zpěvu, využívá toho, že je dcerou herečky Mileny Dvorské a na internetových stránkách www.imanuel.eu tvrdí (jakoby prostřednictvím Parsifala), že zná kdekoho ze světa showbyznysu, divadla a filmu. V blogu vedeném ve stylu pavlačové drbny uráží většinu „recenzovaných“ lidí. Její pozornosti neunikla ani tak podružná událost, jako byla změna moderátora jedné televizní soutěže, v níž Petra Novotného, jenž je „lidovej a má rád lidi“, vystřídal Petr Lesák, co „vypadá jak mladej soudruh a kroutí se jak píďalkaŽ.
"Dobrovolná" smrt
Vlastně to vše, včetně ukázek z rodinné humoristické tvorby, působí neškodně. Spíše jako čtivo pro čtenáře bulvárních periodik, kteří se zachichtají, jak to ten který slavný zase schytal, a život jde dál. Bylo by to celé možná k smíchu, pokud by oblouznění lidé nekončili poté, co odevzdali Dvorským všechny své peníze, v psychiatrických léčebnách. Až na pokraj osobnostního zhroucení je dovedly metody vymývání mozků (brainwashingu) a indoktrinace.
Nedostatek jídla, přísná kontrola života v rámci uzavřené skupinky a poslušnost vůdci naruší osobnostní integritu lidí rychle. Oběti působení Dvorských ostatně nedopadly nejhůř. Podobné, leč ještě masivnější metody působení sekt, či „nových náboženských hnutí“, jak je označují odborníci, dokážou své vyznavače přimět i k sebevraždě. Zatím nejtragičtější byl osud sekty v čele s americkým „prorokem“ Jimem Jonesem, který před třiceti lety dovedl k „dobrovolné“ smrti přes devět set lidí.
Dodnes se odehrávají po celém světě podobné, byť třeba i méně fatální tragédie. V Česku k nim v poslední době patřily případy lidí podmaněných podobně jako přívrženci Dvorských „poselstvím Grálu“. Bylo tomu tak při „kuřimské kauze“ spojované s Klárou Mauerovou a Josefem Škrlou či při zotročení několika žen v případu Jiřího Adama z Brna.
Kudy na ně?
Problém, jak bránit občany před vlivu totalitárních sekt, řeší mnohé státy různě. Evropské komunistické režimy jim čelily vytloukáním klínu klínem - perzekucí a zákazy. Dodnes se podobně chová především autoritativní čínský režim. Život „sektám“, které pronikají ze zahraničí, dokážou ztrpčit i ruské úřady, kvůli kterým se již ze země stahují například američtí mormoni. Západní demokracie volí spíše metodu odepírání výhod poskytovaných zavedeným církvím a náboženským skupinám.
České úřady se vydaly cestou rostoucí benevolence. Před více než deseti lety byly v periodické zprávě ministerstva vnitra o projevech extremismu zahrnuty i tak zvané nebezpečné sekty a pseudonáboženská hnutí s tím, že odmítají „společenské normy“. Přiřazena k nim byla právě skupina Parsifala Imanuela a poselství Grálu, dále pak jehovisté, scientologové, mormoni či letniční sbory, satanisté a vyznavači indického Kršny. Počátkem milénia nicméně ministerstvo od této praxe zcela ustoupilo -mimo jiné i proto, že nebyl v souvislosti s jejich činností zaznamenán vyšší výskyt kriminality.
Jak ho zbavit přísunu "šťavnatých řízečků"?
Z hlediska spoluobčanů, jejichž blízcí se nechali omámit svody samozvaných spasitelů, je tento přístup často nepřijatelný. Kriminalizovat někoho kupříkladu za to, že „podvodně láká“ od svých přívrženců dary, ale není dost dobře možné. Skutkovou podstatu by v tom případě mohly naplňovat i politické strany se svými volebními sliby či učení zavedených křesťanských církví o novém příchodu Ježíše Krista. Jana Dietricha Dvorského tak do ilegality zahnala jiná prokurátorská klička - obvinění z narušování mravní výchovy mládeže kvůli tomu, že své dcery neposílal do školy.
Protijedem, který by mohl Parsifala a jemu podobné zbavit přísunu „šťavnatých řízečků“, zůstává mnohem náročnější prostředek, než je policejní řez. Proti působení totalitárních ideologií jsou podle sociologů a psychologů imunní především lidé, kteří vyrůstali ve zdravé rodině a navázali pevné sociální vazby i v širší společnosti. Základní informace o metodách jednotlivých skupin se dají získat prostřednictvím nevládní Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů.
Pokud dojde k nejhoršímu a někdo do závislosti na sektě již upadne, bývá jedinou správnou reakcí lidí z jeho okolí nepokoušet se ho nutit k opuštění nového společenství. Často totiž dříve či poději odpadne sám - sice zdevastován, ale stále ještě ho může zachránit nezpřetrhaná pomocná síť pomoci lidí, s nimiž ho pojí rodinné vazby.
