Každý obsluhovali dva lidé – v té době snad všichni muži –, z nichž jeden seděl za volantem a pomaloučku projížděl ulicemi, zatímco druhý šel po chodníku a proudem vody z hadice z něj odstraňoval špínu. Můj známý si všiml, že ten, který řídí, je bez výjimky bílý a ten, který šlape chodník, bez výjimky „černý“. (Používal i jiné slovo.)
A bylo to tak, to můžu potvrdit. Snad každé takové vozidlo řídil bílý muž, pravda, spíš než Francouz to byl někdo z východnější Evropy. A s hadicí po ulici kráčel podstatně tmavší muž, občas černoch, většinou některý z místních Arabů.
