Poslední slovo Jaroslava Veise: Jistě, pane prezidente |
Byl to nesmysl, počínaje tím, že utopie je vlastně místo, které neexistuje, a konče tím, že moc důvodů domnívat se, že bude příznivá, nebylo.
I proto byla valná část příběhů, co jsem psával, chmurných, ba katastrofických. Byly to dystopie, líčící budoucnost, která se zvrtla. To slovo tenkrát u nás nikdo neznal, musel jsem ho vždycky vysvětlovat, čímž jsem si získával pověst vzdělance. Ještě Akademický slovník cizích slov z roku 1995 informuje, že dystopie je nesprávné uložení tělního orgánu; například zub, který vám vyroste jinde, než má.
