To osvětluje nenáhodnost souznění tohoto českého výrazu s anglickým „book“ – „kniha“: staří Germáni totiž na tabulky ze dřeva tohoto stromu psali své runy, a tak botanické jméno postupně přenesli na označení soboru textů. (Za srovnání stojí i německé „Buch“ – „kniha“ a „Buche“ – „buk“, jakož i francouzské „livre“ či italské „libro“, odvozená z latinského „librum“ – „kniha“, původně ovšem „lýko“, tj. materiál, na nějž psali nejstarší Římané.)
3. ledna 2024 21:00