Na 28. prosinec k tomu připadá připomínka třetí: čtyřsté výročí císařského vyhlášení kalády neboli (tehdejší formy) státního bankrotu.
V hrubých obrysech se jednalo o to, že fanatický katolík Ferdinand II. potřeboval na ozbrojený konflikt s představiteli nekatolických vyznání, který rozpoutal mj. porušováním Rudolfova majestátu a těžiště jehož druhé fáze se po císařském vítězství v českých zemích přesunulo do Falce, peníze, mnoho peněz. Toho využilo konsorcium finančních a politických „podnikatelů“ (mj. Albrecht z Valdštejna, Karel I. z Lichtenštejna, Pavel Michna z Vacínova), kteří v lednu 1622 od Ferdinanda za slib ročního poplatku šest milionů zlatých získali výhradní práva jak na ražbu mincí v českých zemích a v Dolním Rakousku, tak na výkup – za předem danou, pevnou cenu – všeho tam vytěženého stříbra.
