Takové slovo je kohorta. Praštilo mě, obrazně řečeno, do uší v souvislosti s blamáží kolem soudce Roberta Fremra.
Když totiž vřava utichla a všichni se vyjádřili, povzdechl jeden z rádců prezidenta Pavla, profesor Jan Kysela, že napříště, až se bude vybírat další kandidát na soudce Ústavního soudu, nebude se do specifické věkové kohorty sahat. Pobavil mě nápad sám – profesor Kysela tím konstatoval, že komu je plus minus sedmdesát a byl za minulého režimu soudcem, možná má, možná nemá, ale každopádně může mít skříň nacpanou kostlivci a od takového raději jít dál.
No a ta kohorta.
