„Vidíš, jak je vypočítavá a zlá?!“ říká moje máma o někom. „Když já si myslím, že ona to vidí takhle...“ vysvětluju, dokud se neozve „no ty ji snad hájíš.“ Nehájím, snažím se rozumět.
Je to nemoc z povolání. Snažím se rozumět i Rusákům, zas tak těžké to není, vyvolat v sobě tu kombinaci frustrace, strachu a vrozené vzpurné poslušnosti. Stačí si vzpomenout na svoje vlastní pocity, když si mě tehdy, před třiceti lety, najali Američani z Madison Center for Educational Affairs, abych spolu s nimi budoval v Československu nezávislý demokratický studentský tisk.
