S názory Jaroslava Spurného v článku o stavu práva v ČR v souvislosti se zbabělým přístupem právníků vůči Renatě Vesecké a jejím přešlapům plně souhlasím a oceňuji je.
Vzpomínám na diskuse se svým otcem v průběhu 70. a 80. let o stavu totalitní společnosti. Můj otec byl také právník, a dokonce prokurátor, tedy státní žalobce podle dnešního názvosloví. Já byl tehdy nežádoucí osobou, zatímco otec nomenklaturní kádr režimu. Vždy však říkal: „Synu, ty máš možná pravdu, ale tak, jak bys chtěl konat ty, se věci neprosazují. Proti hrubé síle musíš nastavit rozum, chytrost a lest!“ Asi měl tehdy pravdu. Měl se dobře, zatím co já trávil život v kotrmelcích.
Ale už tehdy jsem si říkal, že takto opatrně dovedou uvažovat jen právníci. Změnil se režim, ale nezměnili se lidé. Právníci zůstali u nás stejní. Snad jen o trochu zbabělejší a lstivější než ti z dřívějška. Pochopitelně. Dříve byla cena za odvahu mnohem krutější než dnes. Proto si tím víc vážím právníků, kteří si dnes i přes to uchovali čest a čistý štít. Spočítáme je stěží na prstech jedné ruky a známe je.
Vzpomínám na diskuse se svým otcem v průběhu 70. a 80. let o stavu totalitní společnosti. Můj otec byl také právník, a dokonce prokurátor, tedy státní žalobce podle dnešního názvosloví. Já byl tehdy nežádoucí osobou, zatímco otec nomenklaturní kádr režimu. Vždy však říkal: „Synu, ty máš možná pravdu, ale tak, jak bys chtěl konat ty, se věci neprosazují. Proti hrubé síle musíš nastavit rozum, chytrost a lest!“ Asi měl tehdy pravdu. Měl se dobře, zatím co já trávil život v kotrmelcích.
Ale už tehdy jsem si říkal, že takto opatrně dovedou uvažovat jen právníci. Změnil se režim, ale nezměnili se lidé. Právníci zůstali u nás stejní. Snad jen o trochu zbabělejší a lstivější než ti z dřívějška. Pochopitelně. Dříve byla cena za odvahu mnohem krutější než dnes. Proto si tím víc vážím právníků, kteří si dnes i přes to uchovali čest a čistý štít. Spočítáme je stěží na prstech jedné ruky a známe je.
