Lidové noviny otiskly rozhovor s Alexandrem Vondrou. V úvodu uvádějí, že se mohl stát šéfem mezinárodní správy v Bosně a Hercegovině, ale nedostal osobní podporu premiéra Paroubka. Lidové noviny měly pro přesnost dodat, že jsem jej nepodpořil na mezinárodní scéně. Jak ale list dále uvádí, nyní se o Vondrovi mluví jako o možném ministrovi zahraničí za ODS po volbách. V samotném článku pan Vondra na otázku koho bude volit odpovídá:“ ... ODS, protože to je strana, která nechce naši zemi proměnit v zaopatřovatelský ústav pro vystrašené a nesvéprávné občany, jemuž budou vládnout byrokraté. A hlavně - po osmi letech vlády socanů to chce změnu!“
Má reakce v tomto případě bude stručná. Žádná oficiální jednání ve vládě o pověření pana Vondry neproběhla. Zaslal jsem ministrovi zahraničí, stran jeho možné kandidatury, dopis a byl jsem eventuálně připraven o celé věci debatovat ve vládě. Ministerstvo však do vlády takový návrh – pokud si pamatuji – nepředložilo. Zda může mít mou osobní podporu myslím naprosto jasně vysvětlují jeho vlastní slova. Pan Vondra si jako svého partnera vybral ODS a usiluje o další kariéru ve spojení s touto stranou. Zúčastnil se i kongresu ODS, kde mne srovnával s Lukašenkem (nevím, zda je to zrovna vtipné a vkusné) a mohu li posoudit jeho jiná vystoupení, rozhodně neusiluje o jakýkoli vztah s ČSSD. Je to jeho svobodná volba, je jednoznačná a pokud se redakce Lidových novin pozastavuje nad tím, že nezískal mou „osobní podporu“, měla by především zvážit, zda o ní vůbec stojí. Já si to nemyslím. Starost o další kariéru pana Vondry proto rád přenechám straně, kterou si vybral. Nijak tím nenapadám kvality pana Vondry lidské nebo profesionální, osobně si ho mohu vážit. Jen říkám, že si pro naplnění svých ambicí poté, kdy ztratil zázemí ve Václavu Havlovi, zvolil znovu jednoznačně politické pole a zapojil se naplno do předvolebního boje na straně ODS . A k tomu myslím není co dodat.
Má reakce v tomto případě bude stručná. Žádná oficiální jednání ve vládě o pověření pana Vondry neproběhla. Zaslal jsem ministrovi zahraničí, stran jeho možné kandidatury, dopis a byl jsem eventuálně připraven o celé věci debatovat ve vládě. Ministerstvo však do vlády takový návrh – pokud si pamatuji – nepředložilo. Zda může mít mou osobní podporu myslím naprosto jasně vysvětlují jeho vlastní slova. Pan Vondra si jako svého partnera vybral ODS a usiluje o další kariéru ve spojení s touto stranou. Zúčastnil se i kongresu ODS, kde mne srovnával s Lukašenkem (nevím, zda je to zrovna vtipné a vkusné) a mohu li posoudit jeho jiná vystoupení, rozhodně neusiluje o jakýkoli vztah s ČSSD. Je to jeho svobodná volba, je jednoznačná a pokud se redakce Lidových novin pozastavuje nad tím, že nezískal mou „osobní podporu“, měla by především zvážit, zda o ní vůbec stojí. Já si to nemyslím. Starost o další kariéru pana Vondry proto rád přenechám straně, kterou si vybral. Nijak tím nenapadám kvality pana Vondry lidské nebo profesionální, osobně si ho mohu vážit. Jen říkám, že si pro naplnění svých ambicí poté, kdy ztratil zázemí ve Václavu Havlovi, zvolil znovu jednoznačně politické pole a zapojil se naplno do předvolebního boje na straně ODS . A k tomu myslím není co dodat.
