Pan Pavel Kohout nevidí svět jen pomocí čísel, jak je u nás i u těch "nejvyšších ekonomů" obvyklé, ale vidí za těmi čísly i lidi (kteří samozřejmě vytváří ona čísla). Rozdíl těchto dvou pohledů má samozřejmě nedozírné důsledky. A rozdíl mezi jedním a druhým typům ekonomů je jako mezi architekty a "architekty" (pan Kohout trefně užil názvu "kresliči")
pracuji jako psycholog a v mnoha tématech mi pan Kohout mluví z duše. Mám i zkušenost s jeho posledním tématem. Když jsem chtěl coby psycholog spolupracovat s kamarádem, jehož firma zařizuje velkým firmám u nás kanceláře, vykouzlil jsem mu úsměv na tváři: "Ty jsi se zbláznil! Já bojuji s šéfy těžce o to, že je pro ně mnohem lepší investovat do kvalitního ergonomického křesla, v kterém tráví denně mnoho hodin. A aby ještě platili při zařizování psychologa? Za ty roky, co to dělám, jsem to zažil pouze u jediné zahraniční firmy! (Siemens)."
pracuji jako psycholog a v mnoha tématech mi pan Kohout mluví z duše. Mám i zkušenost s jeho posledním tématem. Když jsem chtěl coby psycholog spolupracovat s kamarádem, jehož firma zařizuje velkým firmám u nás kanceláře, vykouzlil jsem mu úsměv na tváři: "Ty jsi se zbláznil! Já bojuji s šéfy těžce o to, že je pro ně mnohem lepší investovat do kvalitního ergonomického křesla, v kterém tráví denně mnoho hodin. A aby ještě platili při zařizování psychologa? Za ty roky, co to dělám, jsem to zažil pouze u jediné zahraniční firmy! (Siemens)."
