Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

PROCHÁZKOVÁ: Boj nejen o ruštinu

Vladimír Putin

  7:30
Na první pohled nový jazykový zákon vlastně vychází vstříc evropským požadavkům na slušné a kultivované chování menšinám. Gagauzové, Slováci, Moldavané či Krymští Tataři si teď mohou na úřadech ve svých oblastech mluvit ve své mateřštině. Pokud se jich na okrese nasbírá přes deset procent, mohou ve své mateřštině vystoupit i v parlamentu. A řada dalších menšin získává jazyková práva, o kterých se jim dříve ani nesnilo.

Vladimir Putin, Dmitrij Medveděv a ukrajinský prezident Janukovyč foto: ČTK

To, co by v zemi bez sovětské minulosti bylo vnímáno jako progresivní a spravedlivé, je na Ukrajině chápáno jako krok vedoucí k porobení si území na západ od Luganska imperiálním sousedem. Někteří ukrajinští opoziční politici tvrdí, že následovat bude přijetí zákona o ruštině jako druhém státním jazyku. Což jen potvrdí proruskou orientaci Janukovyčova režimu a postupné podřizování se Moskvě až do úplného sjednocení podobně, jako tomu bylo za SSSR. Jen ten staronový kabát bude mít nějaký moderní název: třeba Euroasijský svaz, sen Vladimira Putina.

ČTĚTE TAKÉ:

Že by jeden zákon měl takové imperiální podhoubí? Po staletí zkoušela ukrajinštinu vytěsnit ruština. Sami někteří Ukrajinci mají s ukrajinštinou problémy. Prezident země Janukovyč by o tom mohl vyprávět. A jestli by něco teď potřebovali, tak projekty na šíření mateřského jazyka po rodné zemi. Fakticky je Ukrajina dvojjazyčnou zemí. Na jejím území žije největší ruská diaspora v zahraničí vůbec. Chce mluvit rusky. Jenže Ukrajinci vnímají svou řeč jako jeden ze symbolů nezávislosti. A prezidenta Janukovyče jako toho, kdo je vede zpátky do náruče Ruska. V takové chvíli přijímat zákon ustanovující de facto dvojjazyčnost je přinejmenším politická negramotnost. Menšina tady není totiž vnímána ani tak jako menšina, jako první bojová linie. Přesně takhle vzniká časem z menšiny většina.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!