Vstřícnost se má projevit konkrétním jednáním mezi KSČM a ČSSD, při němž bude dohodnut společný postup „otevřený i jiným levicovým a demokratickým uskupením“. Komunisté pak slibují „hájit jasnou distanci své strany od negativních stránek minulého režimu“ a podporovat demokracii (jinak zjevně z distance a podpory nebude nic).
Jde o výzvu k nátlaku na vedení „spřátelené“ strany, cílem má být fakticky jakási předvolební koalice a odměnou verbální výkon KSČM.
Hrozba nátlakem není příliš vlídný krok. KSČM chce využít toho, že současná Paroubkova ČSSD je široce rozkročena od stoupenců stalinismu s lidskou tváří po trosky zastánců špidlovského demokratického socialismu. Protože se obě strany přetahují o část voličů, může být KSČM částečně úspěšná. Předvolební koalice je však pro ČSSD poměrně nevýhodná v situaci, kdy vládní strany korodují a v každé z nich jsou skupiny ochotné s ČSSD spolupracovat, najmě na krajské úrovni, která je s tou celostátní provázaná jen volně.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Paroubek zjevně počítá s tím, že napravo může získat víc, než nalevo ztratit. Pokud jde o „vypořádání se s minulostí“, komunisté mohou naslibovat leccos, ale udělat jen velmi málo: jinak by přišli nejen o voličské jádro, ale vůbec o smysl své existence, spočívající v tezi: základ byl správný, odsuzujeme přehmaty, které se základem nijak nutně nesouvisí (všimněte si, prosím, jak se toto stanovisko podobá oficióznímu stanovisku dnešních představitelů ČR k deportacím německého obyvatelstva z roku 1945). Jde o typického vrabce na střeše.
V této situaci i lidé jako Zdeněk Škromach varují před nějakým „antibohumínským usnesením“, otvírajícím cestu spolupráci s komunisty už i bez těch posledních zábran.
Věc má jen jeden háček: komunisté nemají v nadcházejících krajských a senátních volbách příliš co ztratit. Pokud se jim podaří ČSSD zavařit, ČSSD rovněž získá (ODS byla posledně bohužel příliš úspěšná), ale méně, než by to odpovídalo velkoústému předvolebnímu ryku dua Paroubek – Rath. A bude mít jakýsi problém.
Samozřejmě jen tenkrát, pokud se vládní koalice do voleb sama od sebe nesesype.