Stačí si vzít za příklad nějakou českou rodinu. Třeba takovou, která zdědila statek na kraji Prahy a poslední dekády udělaly z polí možné stavební parcely. Můžeme říkat, že tahle rodina zbohatla třeba o sto milionů korun, daně ale reálně platí jen ze svých zaměstnání, tedy relativně malé částky.
Kolik odvádí na daních Bezos, Musk nebo Soros? Podle investigativců se placení úspěšně vyhýbali |
Můžeme si na ně ukazovat, že jsou bohatí, ale neplatí prakticky žádné daně. Oni to ale tak nevnímají, z mnoha důvodů třeba nechtějí rodinné pozemky prodávat. Pokud bychom chtěli, aby platili daně podle majetku, nejspíš by jim nezbylo nic jiného než začít majetek rozprodávat.
Takových příkladů může být spousta, majitelé bytů na dobrých adresách, jejichž cena se zvedla v poslední době o miliony. Ti, co si z legrace před lety koupili akcie Tesly nebo Bitcoiny a dnes v tom mají poměrně velké majetky. Přesně tihle všichni bohatnou, ale na jejich daních to není vidět. Proč? Protože nemají ze svých majetků žádný zdanitelný příjem.
Majetky létají nahoru a dolů
Čas od času se někdo snaží tvrdit, že je to špatně. Třeba ProPublica zmiňuje, že 25 nejbohatších Američanů podle magazínu Forbes zbohatlo mezi lety 2014 a 2018 o 401 miliardu dolarů, ale na daních zaplatili jen 13,6 miliardy. Přijde jim to, že tak platí výrazně méně než platí dělníci. Průměrná americká domácnost za zmíněných pět let vykázala růst majetku o 65 tisíc dolarů a na daních zaplatila za tu dobu 62 tisíc, tedy výrazně větší část svého majetkového přírůstku.
Tahle argumentace se snaží dokázat, že například Elon Musk, který za dané období na daních sám zaplatil přes miliardu dolarů, je společnosti méně prospěšný, protože vzhledem ke svému majetku nepřispívá zase tolik.
Existují země, kde majetek, zpravidla akcie a nemovitosti, dokážou danit. Jde například o Norsko, Francii nebo Španělsko, tyto daně jsou ale stále poměrně zanedbatelné a rozhodně neplatí, že bohatí platí ve vztahu ke svým majetkům srovnatelně jako průměrná domácnost.
Údaj o majetku toho mnoho neříká o příjmech. Nejbohatší Američané mají zpravidla akcie podniků, které spoluzaložili, a jejich jmění tak létá nahoru a dolů s náladami na trzích. Je extrémně nebezpečné jen uvažovat o zdanění akcií v držení. Daní se zisky konkrétní společnosti, daní se dividendy, které vyplácí. Proč by se měli danit ještě akcionáři, že se jim jejich podíly zhodnocují? Dokud své akcie neprodají nebo dokud nečerpají podíly na zisku, tak zkrátka příjem nemají. Příkladem může být i v materiálu zmíněný George Soros, který údajně nezaplatil tři roky v řadě vůbec žádné daně z příjmu. Jeho mluvčí BBC prostě řekl, že zkrátka vykázal ztrátu. Pro řadu lidí je tohle nepochopitelné, ale i nejbohatší lidé mohou za kalendářní rok vykázat ztrátu. Dobré akcie si nechá, špatné se ztrátou prodá. Z pohledu daňové povinnosti prodělal a daně neplatí. Ano, i když je to bohatý člověk s obřím majetkem.
Dá se najít i opačný příklad. Například dobře vydělávající a velmi úspěšná realitní makléřka, která ale hodně utrácí a má dluhy z minulosti. Její čistý majetek může být nulový, dokonce záporný. I když vlastně nic nemá, může finančnímu úřadu odvádět víc než řada miliardářů. Není to ale tím, že je systém nespravedlivý, ona zkrátka jen vykazuje víc zdanitelného příjmu.
Spravedlnost je složitější
Ano, daně mají být spravedlivé a bohatí se jim umí efektivně vyhýbat. V českých reáliích to mohou být korunové dluhopisy. Stačilo své firmě půjčit peníze a úrok z nich je v podstatě nedaněný příjem, který je navíc pro vlastní firmu daňový náklad. Tento trik běžný zaměstnanec nebo živnostník neudělá. Jde to ale dělat i úplně obráceně. Bohatí mohou svůj životní styl financovat na úvěr v bance. Ta jim vždycky ochotně půjčí za nízký úrok a to je výhodnější než vytahovat peníze ze své firmy a výrazně je danit. Stačí úvěry splácet penězi, které je tak jako tak potřeba dříve nebo později zdanit. Bohatým se zkrátka vyplatí investovat do poradců a optimalizace.
Hlavní problém debat o férovém zdanění je v tom, že miliardáři zpravidla přispívají i jinak. Nemusí jít jen o charitativní projekty. Zpravidla založili společnosti, které mají významný pozitivní dopad pro celou zemi. Microsoft, Amazon nebo Tesla jsou firmy, které Spojeným státům přináší významný benefit nejen tvorbou pracovních míst nebo exportem. Je tak zvláštní jejich zakladatele tlačit, aby společnosti ještě více pomáhali. Pomáhá i jejich nákladný životní styl, který ve výsledku vytváří pracovní místa a generuje další výběr daní.
