Vážený pane šéfredaktore,
ke komentáři Vašeho redaktora Zbyňka Petráčka, který byl publikován 3. listopadu pod titulem „Bohemka v Makedonii“, bych rád zmínil dle mého názoru několik důležitých skutečností:
Jsem toho názoru, že Váš redaktor vůbec nepochopil podstatu existujícího sporu mezi Řeckem a FYROM (Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Tento spor se netýká jména, ale obsahů a cílů, které z toho pro Skopji vyplývají:
a) Připomínám expanzivní výrazy, které Skopje deklarovala v preambuli původní Ústavy země jakož i fakt, že původním výběrem vlajky směřovala k osvojení historie celé antické Makedonie.
b) Skopje dodnes pokračuje s agresivní propagandou: například ve školních učebnicích, anebo nedávným přejmenováním skopjiského letiště na „Letiště Alexandra Velikého“.
Athény a Skopje podepsaly v roce 1994 smlouvu, ve které Skopje souhlasila s používáním prozatímního názvu FYROM až do doby, kdy dojde k novému - vzájemně akceptovatelnému názvu. Na základě tohoto kompromisu byla FYROM uznána OSN a také Českou republikou.
Myslím si, že seriozní země respektují a dodržují smlouvy, které podepisují. Skopje však až dodnes odmítá všechny kompromisní návrhy a pokračuje ve své nesmlouvavé politice. Základním rysem fungování EU a NATO, kam Skopje hodlá vstoupit, je snaha o kompromis a dodržování dobrých sousedských vztahů.
Řecko nechce monopol na používání svých historických názvů. Jmen měst, klubů a oddílů jako „Athény“, „Akropolis“, „Parthenón“ existuje bezpočet na celém světě. Dozvěděl jsem, že jeden z nejznámějších fotbalových klubů v ČR nese jméno Sparta. Nepředpokládám však, že se někdo z fotbalistů či fanoušků pokládá za potomka antických Sparťanů a ani si nečinní jakékoliv nároky na území Peloponésu.
V Praze působím jen krátce, a proto si nečiním nárok vstoupit do sporu mezi „Bohemians“. Vím však, že první československý prezident T.G. Masaryk důrazně bojoval proti zkreslování dějin a proti vytváření lživých etnogenetických mýtů, přestože tenkrát se proti němu kvůli tomu postavila většina Čechů.
Váš redaktor tvrdí, že Athény „vymohly“ vstup Kypru do EU. Vstup Kypru do Unie byl ratifikován zcela stejnou demokratickou procedurou jako vstup ČR do EU. Kypr plnil s nadhledem všechna kritéria a nebyl nijak protěžován. Co se týká referenda na Kypru, Váš redaktor si plete jablka s hruškami. Referendum na Kypru se týkalo úplně jiné věci a proběhlo poté, co bylo definitivně rozhodnuto o vstupu tohoto ostrova do EU. Demokratická společenství, mezi něž patří nepochybně EU, respektují názor většiny a nepotrestají své občany za jejich demokratickou volbu, jak zřejmě žádá Váš redaktor.
Během své kariéry v různých evropských městech jsem poznal tendenci některých novinářů opakovat a opisovat stereotypy, aniž by se nějak hlouběji zabývali tím, o čem píší. Pro takové případy v Řecku používáme lidové rčení „polovzdělanost horší nevzdělanosti“.
