Pan Machalický se ve svém článku hrubě mýlí. Malíř Alfons Mucha nemaloval Slovanskou epopej v rodných Ivančicích! Po svém návratu z Paříže v roce 1910 je Mucha plný své myšlenky na monumentální cyklus osvobození Slovanstva. Shodou okolností je pozván svým přítelem chirurgem Kuklou do Zbirohu, kde má lékař pronajatou honitbu a byt na zámku. Při prohlídce zpustlého zámku ukáže malíři i reprezentační sál. Je sice hodně poničený, ale Mucha okamžitě vidí, že lepší ateliér nenalezne. Sál si pronajme, nechá přesklít skleněné zastřešení a začne vytvářet své monumentální dílo. Přitom je podporován Američanem Charlesem R. Cranem. Cyklus dokončuje v roce 1928, kdy jej slavnostně po dohodě s americkým přítelem daruje městu Praze.
Slovanská epopej je vystavena v Klementinu, v roce 1930 v Brně, 1933 v Plzni. Několik obrazů je vystaveno i v USA.
Celý cyklus je ale od roku 1934 v depozitáři Galerie hlavního města Prahy. Po válce je náročně, dlouhé roky, restaurován a od roku 1963 je vystaven na zámku v Moravském Krumlově, kde je skutečně ozdobou celého regionu.
Přemístění do Prahy skutečně obrazům neprospěje a v Praze zapadnou, v tom souhlasím s panem Machalickým. Ale jeho návrh, aby obrazy byly vždy na čas svěšeny a umístěny do depozitáře, je nesmysl. Obrazy o velikosti 8,1 x 6,1 metru nelze uchovat v depozitáři jinak než svinuté na dřevěných válcích a to je velmi ničí.
Slovanská epopej je vystavena v Klementinu, v roce 1930 v Brně, 1933 v Plzni. Několik obrazů je vystaveno i v USA.
Celý cyklus je ale od roku 1934 v depozitáři Galerie hlavního města Prahy. Po válce je náročně, dlouhé roky, restaurován a od roku 1963 je vystaven na zámku v Moravském Krumlově, kde je skutečně ozdobou celého regionu.
Přemístění do Prahy skutečně obrazům neprospěje a v Praze zapadnou, v tom souhlasím s panem Machalickým. Ale jeho návrh, aby obrazy byly vždy na čas svěšeny a umístěny do depozitáře, je nesmysl. Obrazy o velikosti 8,1 x 6,1 metru nelze uchovat v depozitáři jinak než svinuté na dřevěných válcích a to je velmi ničí.
