Zakladatelka strany Jana Bobošíková a její nejproslulejší kandidátka Pavla Topolánková včera podrobily premiéra takříkajíc interdisciplinární kritice. Líčily ho jako nevěrného premiéra, případně jako manžela, který si nezaslouží důvěru sněmovny. Existuje někde na světě jiná politická strana, od níž bychom se dozvěděli, že řešením současné krize jsou předčasné volby, ale nikoli rozvod?
Pavla Topolánková je smutný případ. Každému, kdo by na to zapomněl, včera znovu připomněla, že za jejím politickým angažmá je snaha pomstít se manželovi. Samozřejmě to popírá, jenže jaký jiný efekt mohlo v tuto chvíli její vystoupení mít?
Ani její pomsta nebude chutnat sladce. Je mnoho elegantních způsobů, jak se může žena muži mstít. Topolánková se rozhodla utkat se s ním na stejném poli. Sice mu uškodila, ale mnohem víc se sama ztrapnila. Zejména tím, že ke vstupu na politickou scénu použila spolek, jehož členy nespojuje snad nic kromě nezřízené touhy po sebeprezentaci a nedostatku sebekritičnosti. Nestává se často, aby popový zpěvák patřil k těm uměřenějším členům strany, ale v Politice 21 v sousedství takových person, jako někdejší domina české televizní žurnalistiky či komunistický kandidát na prezidenta, působí muž známý jako Martin Maxa relativně soudným dojmem.
Specifickým vkladem Topolánkové je to, že učinila z manželské krize předmět politiky. To teoreticky může udělat kterýkoli z členů páru, veřejnost ovšem jistě zaznamená, že u Topolánkových to byla žena.
Pokud by to Pavla Topolánková myslela s politikou vážně, zvolila by delší časový odstup, aby se myšlenka na mstu nenabízela tak okatě, že by zcela zdevalvovala její politickou činnost. Že se jí to nehodí, že se jí chce do politiky zrovna teď? Politika má být službou veřejnosti, není tu kvůli ní. Nezdá se, že by si to uvědomovala.
Pavla Topolánková je smutný případ. Každému, kdo by na to zapomněl, včera znovu připomněla, že za jejím politickým angažmá je snaha pomstít se manželovi. Samozřejmě to popírá, jenže jaký jiný efekt mohlo v tuto chvíli její vystoupení mít?
Ani její pomsta nebude chutnat sladce. Je mnoho elegantních způsobů, jak se může žena muži mstít. Topolánková se rozhodla utkat se s ním na stejném poli. Sice mu uškodila, ale mnohem víc se sama ztrapnila. Zejména tím, že ke vstupu na politickou scénu použila spolek, jehož členy nespojuje snad nic kromě nezřízené touhy po sebeprezentaci a nedostatku sebekritičnosti. Nestává se často, aby popový zpěvák patřil k těm uměřenějším členům strany, ale v Politice 21 v sousedství takových person, jako někdejší domina české televizní žurnalistiky či komunistický kandidát na prezidenta, působí muž známý jako Martin Maxa relativně soudným dojmem.
Specifickým vkladem Topolánkové je to, že učinila z manželské krize předmět politiky. To teoreticky může udělat kterýkoli z členů páru, veřejnost ovšem jistě zaznamená, že u Topolánkových to byla žena.
Pokud by to Pavla Topolánková myslela s politikou vážně, zvolila by delší časový odstup, aby se myšlenka na mstu nenabízela tak okatě, že by zcela zdevalvovala její politickou činnost. Že se jí to nehodí, že se jí chce do politiky zrovna teď? Politika má být službou veřejnosti, není tu kvůli ní. Nezdá se, že by si to uvědomovala.
