Souhlasím s panem Petráčkem, že situace se po 8.srpnu radikálně změnila a že se na Blízkém východě hromadí zápalné látky. Za skrytý, ale podstatný důsledek gruzínské krize však pokládám to, že Rusko pravděpodobně přestalo fungoval jako diplomatický kanál mezi Iránem a Západem a Irán si pro sebe definitivně odvodil závěr, že ze strany slabé Bushovy administrativy mu už nehrozí útok.
Komentátoři si stále lámou hlavu nad smyslem nedávné Ahmadínežádovy návštěvy v Turecku. Z prosakujících informací vyplývá, že tam turečtí představitelé předali Ahmadínežádovi poslední vážné varování Západu, kterému se Ahmadínežád vysmál a jakékoliv ústupky ve věci svého jaderného programu odmítl. V úplně opačném smyslu si pro sebe vyhodnotil informaci, že USA odmítly podpořit jednostranný útok ze strany Izraele. Neporozuměl ani tak zřetelnému signálu, jakým je náhlá ochota Bushovy administrativy kývnout na úplné stažení svých vojsk z Iráku, ačkoliv jejím předpokladem je, že nedojde k porušení rovnováhy a v roce 2010 již Irán nebude hrozbou. Odpověď na všechny tyto signály byla hluboce symbolická. Prezident Ahmadínežád vykonal modlitbu v Modré mešitě v Istanbulu, vyšel na náměstí a za přítomnosti zkoprnělých hostitelů zakřičel do davu: Smrt Izraeli, smrt Americe! Potom nasedl do auta a nechal se odvézt na letiště. Obávám se, že se ve svém úsudku a odhadu záměrů americké politiky osudově zmýlil.
Komentátoři si stále lámou hlavu nad smyslem nedávné Ahmadínežádovy návštěvy v Turecku. Z prosakujících informací vyplývá, že tam turečtí představitelé předali Ahmadínežádovi poslední vážné varování Západu, kterému se Ahmadínežád vysmál a jakékoliv ústupky ve věci svého jaderného programu odmítl. V úplně opačném smyslu si pro sebe vyhodnotil informaci, že USA odmítly podpořit jednostranný útok ze strany Izraele. Neporozuměl ani tak zřetelnému signálu, jakým je náhlá ochota Bushovy administrativy kývnout na úplné stažení svých vojsk z Iráku, ačkoliv jejím předpokladem je, že nedojde k porušení rovnováhy a v roce 2010 již Irán nebude hrozbou. Odpověď na všechny tyto signály byla hluboce symbolická. Prezident Ahmadínežád vykonal modlitbu v Modré mešitě v Istanbulu, vyšel na náměstí a za přítomnosti zkoprnělých hostitelů zakřičel do davu: Smrt Izraeli, smrt Americe! Potom nasedl do auta a nechal se odvézt na letiště. Obávám se, že se ve svém úsudku a odhadu záměrů americké politiky osudově zmýlil.
