V minulosti jsme se rozhodli jít cestou hospodaření s vlastním majetkem. Na jedné straně je to starost a dohled a na straně druhé možnost ovlivnit chod a fungování společností vlastněných městem. V rozpočtu se vždy počítá jak s příjmy z těchto společností formou nájemného, tak s financemi, které se do nich vracejí zpět. Rozpočet 2016 zahrnuje investice ve výši přes 81 milionů korun. Pro město se zhruba osmi a půl tisíci obyvateli je to nemalé číslo.
Nejvyšší investice se týká právě Městských slatinných lázní Třeboň, kde má být v průběhu roku investováno 26 milionů korun. Areál Technických služeb města Třeboň, další z městských s.r.o., bude rozšířen za 4,5 milionu Kč. Školní jídelnu, jejíž provoz slouží žákům dvou základních, jedné střední školy a částečně i veřejnosti, chceme rekonstruovat za 11 milionů korun. Rekonstrukcí projde i další z třeboňských ulic - Československé armády, kde se předpokládá investice ve výši 10 milionů korun. Pro místní i cykloturisty chceme dokončit stezku Třeboň – Nová Hlína za tři miliony korun.
Třeboň má celkem šest místních částí, celkem se zde plánují investice za sedm milionů korun. S čerpáním dotací počítáme v případě určitých projektů, ať už volnočasových, čí například projektu kanalizace, nebo ČOV v místní části apod. Průběžně prostřednictvím projektových manažerů připravujeme některé projekty tak, abychom v případě úspěšné žádosti mohli kýženou záležitost realizovat.
S dotací jsme v průběhu roku 2015 obnovili významnou památku v centru města. V domě, který kdysi patřil slavnému rybníkáři Štěpánku Netolickému, mj. staviteli Zlaté stoky, vzniklo Centrum třeboňského rybníkářského dědictví. Zde jsme využili stoprocentní dotaci v rámci 24. výzvy Integrovaného operačního programu, oblasti intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, kde byly schváleny celkové způsobilé výdaje projektu, zhruba 31 milionů korun. Řadu investic ale realizujeme bez dotací. V případě různých dotačních titulů je třeba pokaždé posoudit, do jaké míry je příjemce schopen naplnit podmínky. Před třemi lety město řešilo vrácení dotace na projekt ČOV Třeboň. Po jeho realizaci se zjistilo, že nemá předpoklady splnit podmínky, a to zejména kvůli návaznosti na neoddělitelný majetek. Město tehdy o podporu požádalo Státní fond životního prostředí.
Třeboň má dobrou občanskou vybavenost, infrastrukturu, ale samozřejmě se v rozpočtovém výhledu do budoucna počítá s investicemi, které by měly toto zázemí ještě zlepšit a posunout město o kus dál. Již počtvrté jsme uspořádali Fórum Zdravého města Třeboň, které je jedním z nástrojů, jímž Zdravá města zapojují obyvatele do veřejného dění. V deseti tematických okruzích života ve městě občané určují pět priorit, včetně investičních. Konkrétním prioritám se během roku věnují přidělení garanti. Z posledního fóra tak vyvstal například požadavek obyvatel na vybudování nové zastřešené ledové plochy, či výstavba cyklostezky k rybníku Rožmberk.
Terezie Jenisová, starostka města Třeboň, KDU-ČSL
