Silnější výrok tehdy nezazněl, nepočítáme-li díky bulváru zveřejněnou textovou zprávu Václava Klause o „prázdném a falešném Topolovi“.
S odstupem let - a zvláště po uplynulém tříměsíčním martyriu vyjednávání o vládě - lze konstatovat, že ve Františkových Lázních měli pravdu oba dva. Velkým bonusem Mirka Topolánka je však fakt, že štěstí i protentokrát převládlo.
V historii jednou provždy zůstane, že se Topolánek narozdíl od svých oceňovanějších předchůdců zachoval čestně a transparentně. Před volbami slíbil, že se pokusí kabinet sestavit s lidovci a zelenými a nedopustí jakoukoli formu holportu s ČSSD. A tento slib dodržel i za cenu, že jeho vláda pravděpodobně nebude mít delší životnost než dva měsíce. Pro voliče ODS to je příznivý signál, proč občanské demokraty volit znovu.
Faktem ovšem je, že byť takový postup Topolánek dlouhodobě deklaroval, nakonec se ke slibovanému výsledku dostal souhrou několika kroků a možná i díky onomu štěstí, o kterém před čtyřmi lety mluvila jeho manželka. V uplynulých třech měsících se totiž šéf ODS dopustil několika naprosto zásadních chyb. A jen okolnostem a štěstí může děkovat za to, že ho nesmetly a on má dnes ve své straně téměř neotřesitelnou pozici.
Topolánkovou první chybou bylo ustavení trojkoalice a smluvní závazek s lidovci a zelenými bez dialogu se sociálními demokraty. Ano, šéf ODS se logicky opřel právě o tyto dvě strany, jak před volbami slíbil, ale dalo se to přece udělat mnohem elegantněji.
S trojkoaličními partnery mohl nejprve udělat cosi ve stylu smlouvy o smlouvě budoucí a před zpečetěním samotné dohody podepsané lídry všech tří stran se dalo vyjednávat o podpoře takového projektu s Jiřím Paroubkem.
Takové jednání by s největší pravděpodobností Paroubkovou vinou beztak zkrachovalo. Ale šéf ČSSD by nemohl tvrdit, že sám Topolánek podpisem trojkoaliční smlouvy neúnosně zmenšil manévrovací prostor.
Faktický viník krachu
Mnohem zásadnějším omylem předsedy ODS však bylo, že svým jednáním o pár týdnů později dopustil, aby se mu trojkoalice rozpadla pod rukama a on z toho pro svoji stranu nevytěžil vůbec nic.
Jako první sice konec trojkoalice oznámili zelení, faktickým viníkem krachu tohoto projektu je ale právě Topolánek.
Ostatně byl to on, kdo první pronesl větu o mrtvém projektu, byl to on, kdo sólo vyjednával s Jiřím Paroubkem, a byl to právě on, kdo ze svých tehdejších partnerů udělal pouhé statisty, kterým nezbývá než čekat, zda a kdy je šéf nejsilnější strany postaví mimo hru.
Tím si stávající ministerský předseda zadělal na chybu třetí, ale zásadní. Muž, který vždy rozhodně tvrdil, že neuzavře žádnou exkluzivní dohodu pouze s ČSSD, začal vyjednávat o exkluzivní dohodě pouze s Jiřím Paroubkem. Nejzjevnější byla tato Topolánkova schizofrenie ve chvíli, kdy mu lidovci i zelení jasně řekli, že od nich coby opozičních stran vláda ODS toleranci nezíská.
Jednání Topolánka s Paroubkem přesto pokračovala a dodnes není úplně jasné, proč vlastně. Pokud by se šéfové dvou nejsilnějších stran dohodli, smetla by zřejmě Topolánka jeho vlastní strana, která si nic takového nepřála. Pokud Topolánek žádnou dohodu s ČSSD ve skutečnosti nechtěl, proč se tedy s Paroubkem vůbec scházel a nechal mu výhodu v tom, že to byl lídr sociální demokracie, který mohl oznámit, že s modrými ptáky jeho strana nepůjde?
Trochu to připomíná situaci, kdy Topolánek kvůli Paroubkově přítomnosti odmítne místo v čestné lóži při fotbalovém utkání na Slovensku, nechá své fámuly vydat prohlášení, že se lépe cítí mezi „obyčejnými“ fanoušky na tribuně, aby si pak u svého slovenského protějšku Roberta Fica čestnou lóži vytrucoval. Jenže i tenkrát se k Mirku Topolánkovi přiklonilo štěstí. Tentokrát v podobě šokujícího politického harakiri Miroslava Kalouska. Tehdejší lidovecký boss ho učinil přesně ve chvíli, kdy už Topolánkovi někteří poslanci ODS přes média vzkazovali, že má jednání s Paroubkem okamžitě ukončit, nebo nebude mít jejich hlasy. Podle informací LN tou dobou ODS připomínala tlakový hrnec těsně před výbuchem.
Topolánek nakonec sestavil menšinovou vládu, lidovce a zelené nahradili nestraníci a nyní své bývalé partnery horko těžko přesvědčuje, aby na pravici opět obnovili stovkový blok. A po naprosto zbytečném setkání s exprezidentem Václavem Havlem se v kuloárech šíří zvěsti z Hradu, že by dnes Václav Klaus svoji SMS o Topolánkovi napsal stejně jako před čtyřmi lety, ale doplnil by ji o slovo hloupý.
