Jak jsme si i my Češi všimli, letos probíhalo ve všech zemích EU sčítání lidu. Jako vůbec první země census zahájilo již 1. února Bulharsko a také má tedy jako první výsledky. Nicméně nejsou pro ně příliš pozitivní.
Posuďte sami. Za posledních deset let ubylo v Bulharsku 582 tisíc lidí. Nyní má země přesně 7 351 633 obyvatel, což je o 1,5 milionu méně, než měla v roce 1985. Rekordní úbytek nejen v evropském měřítku, ale i ve světovém.
Sčítání také ukázalo, že bulharská populace rychle stárne. V roce 2001 bylo starších 65 let 16,8 procent, nyní již 18,9 procent, citoval ze zprávy bulharského statistického úřadu server Euractiv. Důvod tak velkého úbytku lidí? Nikoli emigrace, jak by se někdo mohl domnívat.
Jasně, Bulhaři využívají toho, že jsou v Unii a mnohem více do jejích zemí cestují a stěhují se, nicméně nejsou to zas tak vysoká čísla. V Bulharsku jde spíše o to, že klesá porodnost a stoupá úmrtnost. Sčítání také ukázalo klasický trend, jak se vylidňují vesnice a naopak zaplňují města.
V metropoli Sofii nyní žije o 78 tisíc lidí více než před deseti lety. Ve městech celkově žije 73 procent Bulharů. U 186 vesnic bylo dokonce zjištěno, že v nich nežije žádný obyvatel, nebo alespoň zde nikdo nenahlásil své bydliště. Prý k podobnému vylidnění jako v Bulharsku dochází třeba i v Zimbabwe. Trochu by mě asi štvalo být srovnáván zrovna s touto zemí. No nic, jsem zvědavá, jaká čísla se dozvíme od našeho statistického úřadu my...
Další země – Chorvatsko. Je sice ještě mimo Evropskou unii, ale má do ní nejvíce nakročeno. Všechno už bylo dojednáno a teď se čeká jen na podpis přístupové smlouvy. Kdy k němu dojde? Prý v týdnu po chorvatských parlamentních volbách. A ty se podle deníku Jutarnji list budou konat v neděli 4. prosince.
Jenže pořád to ještě nebude znamenat, že se Chorvatsko hned na to stane 28. členem Unie. Přístupovou smlouvu totiž musí ratifikovat všechny země nynější sedmadvacítky. A u nás v České republice to možná bude spojeno s menším zádrhelem. Existuje ještě totiž takzvaná Klausova výjimka z Lisabonské smlouvy (konkrétně z Charty základních práv EU), kterou český prezident kdysi požadoval a bylo mu vyhověno (na oplátku totiž konečně Lisabon podepsal).
No a tato výjimka se už od počátku měla schvalovat současně s některou další přístupovou smlouvou, což je nyní ta chorvatská. Někteří čeští zástupci si mysleli, že současně znamená dohromady, jenže už v závěrech někdejšího summitu, kde se výjimka dohodla, se psalo, že půjde o schvalování "at the same time", tedy ve stejnou dobu, nikoli v jednom balíčku.
Výjimka se nelíbí zejména sociálním demokratům, ale když by byla v balíčku se vstupem Chorvatska do EU, těžko by to blokovali. Protože vzít si na triko, že Záhřeb nevstoupí do Unie? Takže prezident by byl spokojen. Jenže jak nyní napsala ČTK, z právní analýzy, kterou má k dispozici ministerstva zahraničí, vyplynulo, že o žádný balíček jít nemůže. Tedy že o české výjimce a o chorvatském vstupu se musí hlasovat zvlášť. Co z toho plyne? Že výjimka nejspíš v horní komoře českého parlamentu neprojde.
Ratifikační kolečko ve všech zemích EU bude nejspíš zahájeno na začátku přístího roku a mělo by být rychlé, aby už v roce 2013 mohli být Chorvaté členy. Uvidíme, jak to bude probíhat u nás...Ale třeba se podaří Klausovu výjimku se sociálními demokraty za něco vyhandlovat...
Na závěr z Černé Hory, která by také ráda někdy vstoupila do Evropské unie. Jenže jsou zde problémy, které jí brzdí. A jedním z nich je například otázka menšin a oficiálních jazyků. V současné době je zde úředním jazykem černohorština. Opoziční strany ale požadují, aby úplně stejný status měla i srbština (Černá Hora se odtrhla od Srbska v roce 2006). Podle sčítání lidu tvoří 44 procent populace Černohorci a 29 procent Srbové. Pokud jde ale o jazyk, to je jiná: 36 procent lidí říká, že mluví černohorsky a 44 procent, že srbsky.
Opozice požaduje, aby zejména v systému vzdělávání byla srbština a černohorština na stejné úrovni. U nás se učíme český jazyk, v Černé Hoře černohorský jazyk a literaturu – takhle to navrhoval alespoň místní premiér. Jenže opozice chce jiný název předmětu – černohorský, srbský jazyk a literatura. Takže se nedohodli.
A spor se až tak vyhrotil, že opoziční vůdci oznámili, že 1. září nepošlou své děti do škol, jestliže se tam bude stále učit jen černohorština. Jsou prostě zaťatí. Na závěr jen taková poznámka pod čarou – oba dva jazyky se od sebe zas tolik neliší a Srbové s Černohorci (a i s Chorvaty) si navzájem rozumí, ale chápu, že když jde o princip, jde prostě o princip...
