Po náhlém úmrtí pana architekta Kaplického mně bylo smutno, že tento velice nadaný umělec, ve světě vážený a uznávaný, ve své rodné vlasti nenašel u politiků porozumění pro stavbu Národní knihovny. Viděla jsem několikrát v televizi, jak pracně a složitě musel svůj záměr a projekt celé stavby stále dokola vysvětlovat lidem, kteří nerespektovali jeho vzdělanost a architektonické nadání, a určovali, co se jim na projektu nelíbí a co má podle nich změnit, aby mohl tuto nádhernou moderní stavbu realizovat ve prospěch celé naší vlasti.
Jsem obyčejná žena, ale děkuji sudičkám, že mně daly do vínku rozum a proto byl pro mě návrh této stavby přitažlivý, velice moderní a příznačný svým pojetím pro stavbu 21. století. Byla jsem nadšena a přála všem vzdělaným mladým lidem, aby jednou do této Národní knihovny mohli chodit a kochat se tou krásou. Dnes je s jeho odchodem stavba velice ohrožena a právě stálé obhajování své vize Kaplického vyčerpávalo a na zdraví mu nepřidalo. Vím o čem mluvím, protože člověka s podobným osudem jsem osobně znala. Pan Pavel Bobek o panu architektu Kaplickém mluvil s úctou a věřím, že takový přítel velmi chybí. Úplně vidím, jak jejich debaty byly plné názorového porozumění a rytířské cti. Snad nadaným a čestným lidem je nebeská brána otevřena a jsou tam nahoře přijímáni s otevřenou náručí. A pro nás všechny škoda, když závist přehluší rozum. Jak se říká, na někoho se vzpomíná dlouhá léta a po někom neštěkne ani pes. A bude-li národní sbírka, ráda přispěji.
Jsem obyčejná žena, ale děkuji sudičkám, že mně daly do vínku rozum a proto byl pro mě návrh této stavby přitažlivý, velice moderní a příznačný svým pojetím pro stavbu 21. století. Byla jsem nadšena a přála všem vzdělaným mladým lidem, aby jednou do této Národní knihovny mohli chodit a kochat se tou krásou. Dnes je s jeho odchodem stavba velice ohrožena a právě stálé obhajování své vize Kaplického vyčerpávalo a na zdraví mu nepřidalo. Vím o čem mluvím, protože člověka s podobným osudem jsem osobně znala. Pan Pavel Bobek o panu architektu Kaplickém mluvil s úctou a věřím, že takový přítel velmi chybí. Úplně vidím, jak jejich debaty byly plné názorového porozumění a rytířské cti. Snad nadaným a čestným lidem je nebeská brána otevřena a jsou tam nahoře přijímáni s otevřenou náručí. A pro nás všechny škoda, když závist přehluší rozum. Jak se říká, na někoho se vzpomíná dlouhá léta a po někom neštěkne ani pes. A bude-li národní sbírka, ráda přispěji.
