15. září 2006 9:17 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Tlustá čára přes rozpočet

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 254Diskuse
Vlastimil Tlustý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlastimil Tlustý | foto: Hynek Glos, Lidové noviny

PRAHA Nový ministr financí Vlastimil Tlustý převzal po svém předchůdci „díru“, která je zřejmě mnohem hlubší, než se mu mohlo zdát v jeho nejčernějších snech. Obavy o její rozměry prohloubil i viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer, který ve svém textu v MF Dnes charakterizoval státní rozpočet jako „nejhorší a nejnebezpečnější za poslední léta“.

V takové situaci se jeví zcela pochopitelná Tlustého snaha vytvořit příležitostnou komisi politiků a odborníků, kteří by přinášeli koncepční nápady na řešení rozpočtu a dluhu veřejných financí.

Tlustého myšlenka však u zrodu narážela na neřešitelnou překážku: jak do komise dostat i sociální demokraty, když Paroubek se Sobotkou nestojí o žádné konsenzuální řešení. Pravděpodobně by „konstruktivita“ a la Paroubek skončila tak, že by do komise byl nominován hlavní viník oné „díry“ - Bohuslav Sobotka. Takže místo průřezového pokusu o zašití „díry“ bychom byli svědky vzájemného očerňování a hádek.

Tlustý tuto zdánlivě zablokovanou cestu vyřešil elegantně. Zdokonalil princip, který už před ním vyzkoušel Mirek Topolánek. Když si uvědomil, že ho prezident Václav Klaus nemá na seznamu favoritů, klidně si šel pro dobrou radu k Václavu Havlovi.

Podobně, ale promyšleněji konal i Tlustý. Řekl si, že jestliže nejde jednat s Paroubkem, ale sociální demokraty do komise potřebuje, proč neodjet na konzultaci za Milošem Zemanem na Vysočinu. Účast otce-zakladatele by byla ideálním mostem k armádě ustrašených politiků ČSSD, kteří se bojí jen Paroubkova hněvu. Takto geniálně to nakonec nedopadlo. Důchodce z Vysočiny ale udělil Tlustému knížecí radu a doporučil svého exministra Jiřího Rusnoka.

Tlustého obratný manévr tak přinesl několik konstruktivních výsledků. První - imageotvorný - ukazuje, že se z ideologicky zarputilého opozičního kritika dokázal převtělit ve státotvorného ministra, který chce řešit dluh v nedogmatickém společenství odborníků. Druhý - vtáhnul sociální demokraty do koncepční diskuse. A třetí, který je spíše vedlejším efektem - vyslal jasný signál do ČSSD, že ODS nevidí problém v samotné ČSSD, nýbrž v ČSSD pod vedením Paroubka.

Hysterická reakce Paroubkovy skupiny, která Rusnoka málem obviňuje z velezrady, potvrzuje, že expremiér cítí, že brzy může nastat doba, kdy mu sociální demokracie vystaví účet za jeho sebestřednou doktrínu.

Navenek se totiž sice zdá, že ČSSD je jednotná masa poddaných, která umí mluvit jen ústy svého předsedy. Některé odvážnější hlasy z Lidového domu však už říkají zcela otevřeně, že neúspěch si „neodskáče“ ČSSD, nýbrž Jiří Paroubek.

David Shorf
  • 254Diskuse

Najdete na Lidovky.cz