Nejen verbální, ale především myšlenkové sprosťáctví politiků dvou velkých stran, mezi nimi bohužel dvou pravděpodobných premiérů, už přerostlo únosnou mez demokratické diskuse (nezapomeňme, že českou politiku na pavlač poprvé zavlekl zombie a král sprosťáků z Vysočiny). Topolánkovy výroky přitom nejsou ojedinělé, je to jeho běžný styl. Zeptá-li se ho slušně redaktorka ČT 2, co soudí ODS o podezřelých tendrech, nahrávajících velkým firmám, jež hrozí do deseti let vytunelovat Lesy české republiky, Topolánek, aniž by věcně odpověděl na jedinou konkrétní otázku, se po způsobu komunistických papalášů takto zapíše do učebnic české arogance a paranoie: "Pokládám vaši žádost za připravenou provokaci a velkou drzost. Já na bolševické provokace nenaskakuji a nepřistupuji. A neříkejte mi, že jste nevinná a děláte to pro dobrou věc, jsou to kecy. MT." (4.3.2010). S tímto přístupem k médiím chce vyhrát volby?
Topol z bahna jen víc vyčnívá
Ad LN 22. 3.: Topolánkova omluva nezabrala
