LN Pane premiére, na to, že máte ve Varšavě vážnou vládní krizi, působíte velice vyrovnaně. Můžete pár slovy říci, jaká je teď v Polsku situace?
Polsku se daří velice dobře. Máme vysoký hospodářský růst, velice dobrou výkonnost průmyslu, nízkou inflaci. Růst hrubého domácího produktu bude kolem pěti procent, inflace nižší než jedno procento, máme silný zlotý, varšavská burza prožívá doslova boom. Získali jsme velice velké zahraniční investice v Polsku, za rok 2005 to bylo deset miliard eur (asi tři sta miliard korun). Vláda Práva a spravedlnosti, v jejímž čele stojím, se těší velice vysoké podpoře polské veřejnosti. A není to podpora jen vlády nebo strany, ale je to podpora našeho programu. Programu očisty státu, který uskutečňujeme. Podpora, kterou mezi občany máme, je zárukou, že náš program bude uskutečněn.
LN To zní dobře, ale přesto se vaše vláda ocitla ve vážné krizi. Co je jejím důvodem? Zjistili jste prostě, že jako menšinový kabinet už nemůžete dál fungovat, a hledáte jiné řešení?
Ty současné zmatky vyvolává opozice, která by chtěla být v dobré vládě. V souvislosti s tím je spor o to, kdo by měl ve vládě být. Já jsem přesvědčen, že v nejbližší době se musíme rozhodnout, jak to udělat, aby vláda už nebyla menšinová. Tak aby se kabinet vedle podpory polské společnosti mohl opřít i o stabilní většinu v parlamentu.
LN Dokážete si představit, že byste byl předsedou vlády, jejímž vicepremiérem bude předseda Sebeobrany Andrzej Lepper, který má v Polsku i v zahraničí pověst politického extremisty?
Politická situace v Polsku je taková, že pokud chceme získat většinu hlasů v parlamentu, máme jen tři možnosti. Buď koalici s Občanskou platformou, jež koalici vytvořit nechce. Nebo koalici se zbylými stranami - Sebeobranou, Polskou stranou lidovou, eventuálně Ligou polských rodin. Nebo nové volby. Nejbližší dny, nebo jeden, dva týdny přinesou odpověď na tyto otázky.
LN Voliči v České republice budou za několik měsíců stát před volbou, zda pokračovat v dosavadní "české" cestě, nebo zda zvolit to, co dnes vidíme na Slovensku. Je pro vaši vládu slovenská cesta tvrdých reforem tou správnou, nebo je lepší ta dosavadní klidná česká?
V Polsku nelze zavádět tvrdé reformy s ohledem na stav společnosti. Ale je i dost dobře možné, že nic takového není potřeba. Hospodářství se vyvíjí velice dobře, zavádíme takové změny, aby se mohlo růst ještě rychleji. Jestli se vzpamatuje i evropská ekonomika jako celek, v což doufáme, počítáme až se sedmiprocentním růstem. A to bude stačit k tomu, abychom odstranili nebo velice výrazně snížili nezaměstnanost, která je největším problémem Polska. A pokud udržíme vysoký hospodářský růst, pokud dobře využijeme peníze získané od Evropské unie, jsme schopni Polsko zmodernizovat. Jestliže se nám k tomu podaří ještě očistit politiku a veřejný život, zásadním způsobem snížit korupci, pak se Polsko změní velice rychle v úplně novou zemi.
LN Před chvílí jste mluvil s prezidentem Václavem Klausem, který má strach před europeismem, který je prý pro Česko největší hrozbou? Vy se také bojíte?
Evropa stojí na křižovatce. Evropu čekají změny. My nechceme na ty změny čekat, my se na nich chceme účastnit. Chceme změnit Evropu tak, aby tu byla ona pro nás, a ne my pro ni. Jsem přesvědčen, že se to může podařit. Když jsme před půl rokem žádali, aby unie přijala společný energetický program, říkali nám, že to není potřeba. Teď po šesti měsících - po krizi s plynem - to chtějí všichni. To znamená, že jsme měli pravdu.
LN Je pro současnou polskou vládu představitelné, že by byla ještě oživena evropská ústava?
Pokud jde o evropskou ústavu, respekt k odmítavému rozhodnutí francouzského a nizozemského národa nás zavazuje k tomu, abychom o tom ani neuvažovali. Na druhé straně je však třeba, aby Evropská unie začala v některých velice konkrétních oblastech těsně spolupracovat. Takových jako energetika, společná politika vůči východní Evropě a mnoho jiných. To je směřování k Evropě národů, Evropě vlastí. Evropě států, které se společně dohadují, aby společné zájmy přeměnily v jeden společný zájem.
Polsku se daří velice dobře. Máme vysoký hospodářský růst, velice dobrou výkonnost průmyslu, nízkou inflaci. Růst hrubého domácího produktu bude kolem pěti procent, inflace nižší než jedno procento, máme silný zlotý, varšavská burza prožívá doslova boom. Získali jsme velice velké zahraniční investice v Polsku, za rok 2005 to bylo deset miliard eur (asi tři sta miliard korun). Vláda Práva a spravedlnosti, v jejímž čele stojím, se těší velice vysoké podpoře polské veřejnosti. A není to podpora jen vlády nebo strany, ale je to podpora našeho programu. Programu očisty státu, který uskutečňujeme. Podpora, kterou mezi občany máme, je zárukou, že náš program bude uskutečněn.
LN To zní dobře, ale přesto se vaše vláda ocitla ve vážné krizi. Co je jejím důvodem? Zjistili jste prostě, že jako menšinový kabinet už nemůžete dál fungovat, a hledáte jiné řešení?
Ty současné zmatky vyvolává opozice, která by chtěla být v dobré vládě. V souvislosti s tím je spor o to, kdo by měl ve vládě být. Já jsem přesvědčen, že v nejbližší době se musíme rozhodnout, jak to udělat, aby vláda už nebyla menšinová. Tak aby se kabinet vedle podpory polské společnosti mohl opřít i o stabilní většinu v parlamentu.
LN Dokážete si představit, že byste byl předsedou vlády, jejímž vicepremiérem bude předseda Sebeobrany Andrzej Lepper, který má v Polsku i v zahraničí pověst politického extremisty?
Politická situace v Polsku je taková, že pokud chceme získat většinu hlasů v parlamentu, máme jen tři možnosti. Buď koalici s Občanskou platformou, jež koalici vytvořit nechce. Nebo koalici se zbylými stranami - Sebeobranou, Polskou stranou lidovou, eventuálně Ligou polských rodin. Nebo nové volby. Nejbližší dny, nebo jeden, dva týdny přinesou odpověď na tyto otázky.
LN Voliči v České republice budou za několik měsíců stát před volbou, zda pokračovat v dosavadní "české" cestě, nebo zda zvolit to, co dnes vidíme na Slovensku. Je pro vaši vládu slovenská cesta tvrdých reforem tou správnou, nebo je lepší ta dosavadní klidná česká?
V Polsku nelze zavádět tvrdé reformy s ohledem na stav společnosti. Ale je i dost dobře možné, že nic takového není potřeba. Hospodářství se vyvíjí velice dobře, zavádíme takové změny, aby se mohlo růst ještě rychleji. Jestli se vzpamatuje i evropská ekonomika jako celek, v což doufáme, počítáme až se sedmiprocentním růstem. A to bude stačit k tomu, abychom odstranili nebo velice výrazně snížili nezaměstnanost, která je největším problémem Polska. A pokud udržíme vysoký hospodářský růst, pokud dobře využijeme peníze získané od Evropské unie, jsme schopni Polsko zmodernizovat. Jestliže se nám k tomu podaří ještě očistit politiku a veřejný život, zásadním způsobem snížit korupci, pak se Polsko změní velice rychle v úplně novou zemi.
LN Před chvílí jste mluvil s prezidentem Václavem Klausem, který má strach před europeismem, který je prý pro Česko největší hrozbou? Vy se také bojíte?
Evropa stojí na křižovatce. Evropu čekají změny. My nechceme na ty změny čekat, my se na nich chceme účastnit. Chceme změnit Evropu tak, aby tu byla ona pro nás, a ne my pro ni. Jsem přesvědčen, že se to může podařit. Když jsme před půl rokem žádali, aby unie přijala společný energetický program, říkali nám, že to není potřeba. Teď po šesti měsících - po krizi s plynem - to chtějí všichni. To znamená, že jsme měli pravdu.
LN Je pro současnou polskou vládu představitelné, že by byla ještě oživena evropská ústava?
Pokud jde o evropskou ústavu, respekt k odmítavému rozhodnutí francouzského a nizozemského národa nás zavazuje k tomu, abychom o tom ani neuvažovali. Na druhé straně je však třeba, aby Evropská unie začala v některých velice konkrétních oblastech těsně spolupracovat. Takových jako energetika, společná politika vůči východní Evropě a mnoho jiných. To je směřování k Evropě národů, Evropě vlastí. Evropě států, které se společně dohadují, aby společné zájmy přeměnily v jeden společný zájem.
