Policejní odposlechy, které se dostaly do médií, zřejmě už natrvalo vstoupily do českého společenského vědomí, „kapříci“ jsou už měsíce zdrojem pobavení i pohoršení. Proti tomu, co vyšlo najevo v neděli, je ovšem korupce ve fotbale směšná (příznivci fotbalu nechť prominou).
Na nešvary v NBÚ poukazují média už velmi dávno, prakticky od jeho vzniku. Připomeňme vleklé prověřování někdejšího náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka, i to, že bezpečnostní prověrku nakonec získal v prosinci 2001 poté, co mu byla desetkrát za sebou udělena výjimka ze zákona. A přesto, že časopis Respekt přinesl informace o jeho předchozím podezřelém podnikání a stycích. A připomeňme i to, že členka správní rady NBÚ Jitka Šmídová tuto prověrku zpochybnila.
Uvedla, že Jakubíka prověřovala ona sama a jeho prověrku nedoporučila. Přesto tehdejší ředitel NBÚ Tomáš Kadlec Jakubíkovi bezpečnostní prověrku dal a Šmídová musela z NBÚ odejít.
Prověrkou naopak v srpnu 2000 neprošel ředitel policejní Služby pro odhalování korupce Emil Šírek, a to jen proto, že dostal od nadřízeného kázeňský trest. Dodnes nikdo nevyvrátil podezření, že neudělení prověrky byla záminka, jak se zbavit Šírka, který „šťoural“ do politicky citlivých případů. Předtím, v červnu 2000, však bezpečnostní prověrku získal tajemník premiéra Miloše Zemana Karel Heřman, přestože byl v minulosti obvodním tajemníkem KSČ.
Kadlec udal směr
Nejde však o jednotlivé aféry, pochybností kolem NBÚ a prohřešků této instituce je podstatně víc. A v politických souvislostech jdou jednoznačně na vrub sociálním demokratům. Úřad vznikl v roce 1998 a jeho první ředitel Tomáš Kadlec byl znám vazbami k ČSSD. Patrně proto mu prošlo i to, že už ve funkci zfackoval opilý na diskotéce dívku, patrně proto mohl několik měsíců držet ve funkci svého bezpečnostního ředitele Martina Hejla, ač tento muž byl podle policejních informací v kontaktech s tunelářským podnikatelem Barakem Alonem a zajímala se o něj mimo jiné služba, kterou vedl Šírek. Stýkal se také s českými podnikateli -mimo jiné s nedávno zavražděným Františkem Mrázkem.
Kadlec zavedl v NBÚ podivné poměry. Vypadalo to, jako by chtěl z úřadu vytvořit další tajnou službu a původní zákon o NBÚ mu k tomu poskytoval ideální podmínky: jeho ředitelská rozhodnutí o udělení či neudělení bezpečnostní prověrky či certifikátu nepodléhala žádnému přezkoumání. Zaměstnanci úřadu chodili ozbrojení, což odporovalo zákonu. Politici ČSSD to přes veškerý pokřik médií trpěli.
Jan Mareš pracoval v NBÚ od října 2000 a byl to Kadlecův člověk: zpracovával pro něj např. podklady k prověření lidí, které jiní pracovníci NBÚ pokládali za neprověřitelné. Kadlec jej jmenoval svým prvním náměstkem v polovině května 2003, kdy už bylo jasné, že sám bude muset odejít z funkce po vleklé aféře a sporu, který měl s ředitelem BIS Růžkem. Po odchodu z NBÚ byl Kadlec „odměněn“ sinekurou v akciové společnosti Čepro, kterou stoprocentně vlastní stát. Copak je s ním asi dnes?
Nežijeme v bezpečném světě
Z toho, co jsme viděli v České televizi, je zřejmé, že ředitel NBÚ Mareš je přinejmenším zapleten do vztahů s podezřelými lidmi, spojenými s gangem obviněného soudce Berky. Z policejních odposlechů je zřejmé, že Mareš lhal, když své styky s Vladislavem Větrovcem (obviněným v Berkově kauze) prohlašoval za pouze společenské. Lhal i v tom, že jeho bývalý sekční šéf Vladimír Šiša (dnes rovněž obviněný z korupce) měl v NBÚ na starosti jen nepodstatné záležitosti.
Je to skandální aféra a je dosti hnusné slyšet, jak se vysocí státní úředníci domlouvají jako banda nezletilých gangsterů. Jsou to lidé placení za to, aby prověřovali lidi a firmy zajišťující naši bezpečnost. Co mohou tihle lidé zajistit? Leda tak prospěch pro vlastní kapsu - a jsou pro něj ochotni se paktovat se zločinci. Bezpečnostní certifikáty pro firmy mohou být pro zkorumpované úředníky zdrojem značného výdělku - a zároveň mohou podezřelé firmy, které si od nich certifikát koupí, výrazně ohrožovat bezpečnost našeho státu.
Možná si někdo myslí, že žijeme v bezpečném světě. Není tomu tak, a záběry hořícího dánského velvyslanectví nás o tom mohly ujistit. Staří Řekové věděli, že sebepevnější hradby město neuchrání, nejsouli v něm muži, kteří by je hájili. Spolehlivost těchto mužů (a žen) má prověřovat NBÚ. Je tedy nyní na politicích, aby udělali v NBÚ konečně pořádek. A je zřejmé, že zdaleka nebude stačit odvolání Mareše, ozdravění potřebuje celá instituce, protože je do hloubky prohnilá.
