Proti malé enklávě v oblasti jižního Kavkazu, na kterou si činí nárok jak původní Arméni, tak Ázerbájdžán a o niž po desetiletí vedou tvrdé boje. S využitím raket, dělostřelectva, bojových bezpilotních letounů a letectva, včetně zakázané kazetové munice, se ázerbájdžánská strana zřejmě pokoušela o etnickou čistku Arménů v regionu.
Ovládl Karabach, aby pomstil otcovu potupu. Uteklo už 100 tisíc Arménů |
K večeru 21. září bylo hlášeno 200 mrtvých a 400 zraněných, včetně žen a dětí. Od té doby uprchlo do Arménie ke včerejšku podle jerevanských zdrojů přes 70 tisíc lidí, což je více než polovina odhadované populace regionu. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podle agentur podepsal dekret o zrušení všech státních institucí s platností od 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak prý od toho dne přestane existovat.
Proč to došlo až sem?
Soupeření mezi Arménií a Ázerbájdžánem se datuje od počátku 20. století a přímo souvisí s geopolitickými změnami. Když se ruské impérium rozpadlo, vyhlásily v roce 1918 tři národy jižního Kavkazu, Gruzínci, Ázerbájdžánci a Arméni, nezávislost. V roce 1921 byl však celý region násilně začleněn do Sovětského svazu.
