Postup vypadá asi takto: 1. Pražan nadává na MHD. 2. Pak pozná, jak a za kolik funguje městská doprava jinde v Evropě, natož v Americe. 3. Teprve poté si začne vážit MHD ve svém městě. Takže hlavní otázka nezní: Proč nastal takový chaos? Ten přinese každá změna. Základní otázka zní jinak: Proč se ten fungující systém vlastně měnil?
ČTĚTE VÍCE: |
Praha zažila několik zásadních změn systému MHD. Zatím všechny – v letech 1974, 1980 a 1985 – byly vyvolány nově otevřenými linkami metra. Tu logiku pochopí každý. Když se otevírá metro, mění se kostra systému. První zářijový den se z této zažité zkušenosti vymyká. Poprvé se mění celý systém MHD, aniž by to bylo vázáno na novou linku metra. A není to vázáno ani na nějaký ideál, jakým by byla vstřícnost k cestujícíms kočárky či k handicapovaným a seniorům (právě ti tvoří nadproporční část zákazníků MHD).
Leitmotivem změny jsou úspory a na tom není principiálně nic špatného. Proč to však Praha prodává jako „zpřehlednění“? Systém pražské MHD byl přehledný dost – také proto, že se tak dlouho neměnil. A co znamená „zpřehlednění“ pro seniory o holích, matky s kočárky a netrénované mimopražské návštěvníky? Hlavně to, že budou muset vícekrát přestupovat. Dále to, že jisté tradiční linky zmizí ze světa (třeba autobusová 217). A pak i to, že jiné budou měnit svá čísla za jízdy (třeba tramvajová 14/24). Je snad toto zpřehlednění? Lidé tomu stejně budou říkat škrty.
