Pro upřesnění podotýkám, že tentokrát nešlo (jako v několika případech z poslední doby) o průzkum na vyžádání ČSSD, ale o běžnou agendu STEM.
Další komentáře a názory Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
Průzkum STEM má zvláštní význam tím, že zachycuje cosi, co se dá snadno interpretovat jako bod obratu. Po dlouhých měsících převahy ODS nad ČSSD a koalice nad opozicí jsme se dostali zase do bodu nula, k výsledkům loňských voleb do poslanecké sněmovny.
V tuto chvíli neuškodí všimnout si vztahu mezi průzkumy veřejného mínění, praktickou politikou a veřejným míněním jako takovým.
Agentury mají zachycovat stav, trendy a posuny, k nimž ve veřejném mínění obecně a v podpoře politických stran zvlášť dochází. Poté, co se druhé Topolánkově vládě podařilo získat v PS důvěru, začaly koaliční preference klesat. Shodnou se na tom všechny průzkumy. Je to logické a dalo se to očekávat: vláda je slabá, heterogenní a musí dělat nepopulární kroky. Zatím, jak vidno, stačí, že se k nim jenom chystá.
Zároveň zkušenost potvrzuje, že průzkumy ovlivňují chování politiků. Na předsedovi ČSSD Paroubkovi je to vidět víc než zřetelně. Ale nejde jen o Paroubka. Ztráta vládního náskoku může mít vliv na už tak dost labilní situaci ve Straně zelených a může inspirovat pár poslanců ke „konstruktivní“ změně orientace.
Průzkumy mají však také nepochybně jakýsi zpětný vliv na smýšlení veřejnosti. Vida, už se vezou, řekne si nad nejnovějším průzkumem STEM řada lidí. A politická síla, která se jeví jako perspektivní, strhává na sebe veřejnou podporu, kdežto ta, která ztrácí, odpuzuje.
STEM vyslal významný signál: Rubikon byl překročen! Tento signál zrcadlí politický vývoj (nemám žádný hmatatelný důvod o tom pochybovat), zároveň ho však taky ovlivňuje.
Další komentáře a názory Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
Průzkum STEM má zvláštní význam tím, že zachycuje cosi, co se dá snadno interpretovat jako bod obratu. Po dlouhých měsících převahy ODS nad ČSSD a koalice nad opozicí jsme se dostali zase do bodu nula, k výsledkům loňských voleb do poslanecké sněmovny.
V tuto chvíli neuškodí všimnout si vztahu mezi průzkumy veřejného mínění, praktickou politikou a veřejným míněním jako takovým.
Agentury mají zachycovat stav, trendy a posuny, k nimž ve veřejném mínění obecně a v podpoře politických stran zvlášť dochází. Poté, co se druhé Topolánkově vládě podařilo získat v PS důvěru, začaly koaliční preference klesat. Shodnou se na tom všechny průzkumy. Je to logické a dalo se to očekávat: vláda je slabá, heterogenní a musí dělat nepopulární kroky. Zatím, jak vidno, stačí, že se k nim jenom chystá.
Zároveň zkušenost potvrzuje, že průzkumy ovlivňují chování politiků. Na předsedovi ČSSD Paroubkovi je to vidět víc než zřetelně. Ale nejde jen o Paroubka. Ztráta vládního náskoku může mít vliv na už tak dost labilní situaci ve Straně zelených a může inspirovat pár poslanců ke „konstruktivní“ změně orientace.
Průzkumy mají však také nepochybně jakýsi zpětný vliv na smýšlení veřejnosti. Vida, už se vezou, řekne si nad nejnovějším průzkumem STEM řada lidí. A politická síla, která se jeví jako perspektivní, strhává na sebe veřejnou podporu, kdežto ta, která ztrácí, odpuzuje.
STEM vyslal významný signál: Rubikon byl překročen! Tento signál zrcadlí politický vývoj (nemám žádný hmatatelný důvod o tom pochybovat), zároveň ho však taky ovlivňuje.
