Muzeolog Zdeněk Jehlička se patrně jako jediný Čech účastnil březnového povstání v tibetské Lhase. Žel, jeho svědectví znehodnocují komentáře, které po půlstoletí zkušeností s nacistickou a komunistickou totalitou nemůžeme akceptovat. Zdeněk Jehlička v rozhovoru opakovaně tvrdí, že v Číně není komunismus. Nechápe, proč Tibeťané protestují proti tomu, aby Čínská vláda neblokovala mobilní telefony a internet, když on si odtamtud celkem tříkrát zatelefonoval! Zcela nevhodně srovnává vyvěšování tibetské a palestinské vlajky a neodpustí si při tom protiamerickou narážku. Připomíná mi neblahou tradici českých intelektuálů, kteří jezdili do Sovětského svazu a nechápali, co se na sovětském komunismu lidem nelíbí, když k nim se sověti přece chovali vždycky pěkně. Připomíná mi neblahou delegaci švýcarského červeného kříže, která při návštěvě Terezína za války neshledala důvody, proč by jeho obyvatelé neměli být nespokojeni. Možná Zdeněk Jehlička patří k nechápající české většině, která sice žila v komunismu, ale nepochopila, že za komunismu se vraždí a vězní nevinní lidé. Jeho komentáře tibetské situace považuji z výše uvedených důvodů za naivní a intelektuálně nedůsledné.
