V logice plánu

Pokud prezident Obama prohlásil za svou vizi svět bez jaderných zbraní, byl rychle dostižen hlasitým voláním mnohých, aby vedle Íránu začal také řešit otázku předpokládaných jaderných zbraní Izraele. Proto prolomil na tiskové konferenci 13.4. ve Washingtonu své mlčení a vyslovil se, že jako pro všechny země, i pro Izrael je důležité připojit se ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní /NPT/. Není to prý nové stanovisko, ale důsledně vyjadřuje postoj i předcházejících administrativ. To považuji za skutečnou novinku, protože veřejně se vědělo, že naposledy podobný požadavek vznesl vůči Izraeli v roce 1963 prezident Kennedy. Reakce přišla rychle: 15.4. prohlásil ministr obrany Ehud Barak, že Izrael pod nátlakem smlouvu NPT nepodepíše. Takže stanoviska jsou formulována a Izrael se začíná obávat, že se stane na půdě OSN předmětem výměnného obchodu: rezoluce proti Íránu bude schválena pouze tehdy, projde-li analogická rezoluce proti Izraeli. Obamova slova přinejmenším signalizují, že ve vztazích k Izraeli vstupuje na dosud neprošlapanou cestu a už mu zdaleka nejde jen o původní požadavek pozastavení sporné výstavby. O tom, že manévrovací prostor pro kompromis v podstatě neexistuje, svědčí výsledek průzkumu veřejného mínění, podle kterého 91% oslovených Izraelců dopředu jakýkoliv Obamův mírový plán odmítá. Drtivé číslo vzhledem k tomu, že žádný jeho plán dosud světlo světa nespatřil.