Odpověď je těžká, přesně to nevědí ani experti, tudíž se nálepkuje ve stylu Fialova drahota.
Ale kdo říká, že tato vláda reaguje v Evropě nejhůře, lže si do vlastní kapsy. Vždyť protivládní protesty zažívají i tradičně úspěšné země jako Nizozemsko.
Nebo Německo. I tam se volilo v září 2021. I Scholzova vláda byla jmenována až před Vánocemi. I ta spadla v únoru do průšvihu, který urychlil vše, na co už bylo zaděláno – od inflace až po energetickou krizi. I její popularita je u dna.
Lze říci, že Fialova vláda se rychleji než ta Scholzova zorientovala diplomaticky i morálně. V tom, že válka na Ukrajině je vážná a napadenému je třeba pomoci.
Pomaleji ale reagovala na průšvihy domácí, hlavně na růst cen energie.
Jenže. Stačí si vzpomenout, jak se strašilo zimou s vymrzlými byty a blackouty. Teď je půlka prosince, už týden mrzne a sněží, ale žádný blackout zatím ještě nenastal.
I to patří k mezibilanci.
