Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by šlo o ojedinělý exces. Hráči se tentokrát nechali „jen“ přistihnout. Rosický a spol. si pokoj pro „oslavu narozenin“ zamluvili předem, šlo tedy o připravenou akci. A že se prohrál klíčový souboj s Německem? Ale co, budou i jiné zápasy. Radši se nedomýšlet, co se v hotelových pokojích děje po vyhraných utkáních...
Pořádný šrám také utrpěla image národního týmu coby „výkladní skříně českého fotbalu“. Právě na ní se totiž místní bafuňáři často a rádi odvolávali, když se řeč stočila na korupci v lize. Možná se tu a tam někdo „podmázne“, ale aspoň máme parádní „nároďák“, naznačovali.
Jenže ta výkladní skříň začíná mít pořádné trhliny. Reprezentace od EURO 2004 neporazila žádný elitní tým, a teď se dokonce ukázalo, že na srazech se někdy více popíjí, než trénuje. Domácí fotbal se teď už nemá za co schovat. A rozhodně to není hezký pohled.
