Veřejnost se zalíbením kvituje Fischerovu úřednickou vládu, aniž by si uvědomovala, že tento kabinet složený z ministrů, které nezná, je nejstraničtější, jaký jsme kdy měli – dvě nepřátelské strany se v něm drží v šachu.
Fischer získal důvěru hlasy ODS a ČSSD, ale jeho podpis se skví pod zákony jiné koalice – sněmovní koalice socialistů a komunistů, která, kdyby se tak deklarovala, by sotvakdy mohla získat mandát k vládnutí.
ODS umožní přijetí rozpočtu této koalice a premiér jí za to poděkuje, zároveň oba označí rozpočet za nepřijatelný. Oranžovo-rudá koalice ohlásí další záměry nepřijatelné pro premiéra a ODS a ti se navzájem vyzývají, ať s tím ten druhý něco dělá. Ale ODS bude dál podporovat cizí vládu a Fischer dál podepisovat cizí zákony. Je to ještě demokracie?
Tak podívejte se, každý asi vidí, že to není monarchie a není to ani diktatura, takže co by to bylo jiného než demokracie, mohl by někdo namítnout. Od ní se ovšem toto uspořádání liší jedním zásadním rysem: odpovědnosti se v něm nedohledáte.
